Eckhart Tolle: Co můžeme udělat pro změnu?

Úryvek z přednášky Transcendence, která je zveřejněna v novém listopadovém vydání EckhartTolle.tv (placená televize). Eckhart odpovídá na otázku, zda pro transformaci je třeba něco udělat, nebo naopak nemůžeme dělat vůbec nic. Doufám, že si to užijete jako Eckhart, jeho posluchačí i já :-))))

Eckhart Tolle: Máme něco dělat pro změnu?

Úryvek z přednášky "Transcendence".

(Překlad: Orgonet)

My máme dospět k opuštění naléhavého myšlení, to jest posuzování.

Kdyby se právě to neodehrávalo v kolektivním energetickém poli planety, a právě teď, vůbec bychom tu neseděli na přednášce, nebyli bychom tu. Ale my jsme tady, protože právě to se právě odehrává v kolektivním energetickém poli.

Lidé mi často kladou otázku: „To se nám stane jen tak samo, anebo my máme způsobit, aby se to stalo? Anebo máme jenom tak sedět a nechat to, ať se to stane?“

Ať řeknu „Musíme učinit, aby se to stalo“, nebo „Stačí sedět a nechat to, aby se to stalo“, ani jedna z těchto odpovědí není úplná. Musíte je obě spojit dohromady. Protože ve vás není nic, co by nebylo součástí celku. Cokoliv se děje ve vás, je součástí pohybu celku. A váš podíl toho, co celek chce, je, abyste cítili, že můžete způsobit, aby se to stalo. Takto celek pracuje skrze vás.

Takže je dobré cítit, že si můžete zvolit vystoupit z myšlení. Samozřejmě, jen si to zvolit, protože to skrze vás vykonává celek. Ale když to celek dělá skrze vás, skrze jednotlivé vědomí, je to, jako kdybyste to mohli udělat vy. A to je dobré. Zvolil jsem si vystoupit z myšlení. Proč to mohu udělat? Protože se probouzí vědomí, právě teď. Takže to není moje malé já, které dělá posun ve vědomí, ale je to Já jsem, vyjádření toho posunu. Vy Jste. Když řeknu Já jsem, myslím tím velké Já.

Takže učitelé, kteří vám říkají: „Není nic, co byste mohli udělat, ani nechtějte změnit své vědomí, jen dělejte to, co děláte,“ nemají úplně pravdu.  A druzí, kteří říkají: „Musíte tvrdě pracovat, abyste se tam dostali,“ také nemají pravdu. Nechte to vstoupit do svého života, buďte otevření, spolupracujte s evolučním impulsem vesmíru, a to je to, co můžete udělat. Přestaňme klást překážky evolučnímu impulsu vesmíru, žijme ve spojení s přítomným okamžikem, ve vnitřním spojení.

Neříkejme přítomnému okamžiku „ne“, říkejme mu „ano“. A vystupme z myšlení v denním životě tak často, jak můžeme. Ale to vyžaduje, abychom měli záblesk toho, že je potřeba, abychom byli vědomim bez myšlení, právě teď, právě v této chvíli. 

Nemusíte přece pořád myslet, to je iluze. Je přece o tolik krásnější jenom tak sedět, vůbec nic tím neztrácíte, jste zde jako pole vědomí. A to přenesete do svých interakcí. Podívejte se na jinou lidskou bytost. Proč ji potřebujete posuzovat?

Můžete se tomu učit od psa. Pes se na vás dívá a neposuzuje vás. Protože pes je ve stavu předmyšlenkovém. Proto je tak nádherné dívat se na psa, protože se díváte na neposuzování. Ale tam my se nechceme vrátit. My chceme do stavu postmyšlenkového. A tam se setkáme se psem v neposuzování. Pes je v předmyšlenkovém stavu, a my v postmyšlenkovém. Tam najednou poznáte tu krásu, vy i pes: Ano, teď jsme oba v neposuzování. 

Možná že jste slyšeli vtip: Bože, modlím se k tobě, udělej mě takového, jaký si můj pes myslí, že jsem. (:-) Samozřejmě, malá chybička je v tom, že pes nemyslí. (:-) Ale pes vás miluje, protože není blokován myšlením, je v tom otevřenost k radosti a lásce. Pes vás miluje, dívá se na vás, takhle vrtí ocasem – pes nemyslí, nekritizuje vás. Prostě neposuzování, jenom tok energie.

A tam se máme dostat, když půjdeme za to, že musíme myslet, za potřebu myšlení, a tam budeme ve stejném stavu, ale mnohem hlubším, než je stav psa. Protože je v tom hluboké poznání.

A to bude možná ten důvod, proč lidstvo muselo projít tím egoistickým stavem. Proč by se to jinak takhle dělo? Někteří lidé si myslí, že to byla velká chyba, ale já si to nemyslím. Muselo se to stát. A jak to vím? Prostě to vím sám od sebe, že jsem musel projít iluzí ega a hluboce trpět, a skrze toto utrpení způsobené falešnou představou sebe, když se to utrpení stalo nesnesitelným, došlo k uvolnění, probuzení, jako když rozkvete poupě. Takže vlastně celou historii lidstva můžete pozorovat v sobě. Dokonce můžete pozorovat celou historii vesmíru. (1:16)