Deníček 40denního půstu

Díky čtenáři Pepínovi za to, že poskytl svůj vzorně vedený, jazykově i obsahově neodolatelný (:-))) deníček půstu. To musí mezi lidi. Čte se jedním dechem.(:-))))
Pepíno, jestli to někdy vydáš jako knížku, taxiji fuck koupím. (:-))))

Ahoj

chtěl bych se zeptat jestli nevíš o nějakém posunu v propagaci volných energií M.T. Keshe, myslím, že už by se to mohlo konečně provalit ofiko na svět a začít to používat :-)

Jinak dole v příloze ti posílám mou osobní zkušenost s půstem, páč je to něco, co jsem hledal cca25 let přes veškeré alternativní způsoby léčení, toto jediné je "zdarma" a funguje to na 100% čili je dobré to šířit, aby se lidé zbytečně neucpávali chemií, tak pošli těm, co už třeba vzdávají boj s doktory páč toto je jejich naděje ;-)

ty nejlepší věci, jsou zadarmo ! :-)

Jinak děkuji, za to co děláš

Měj se vyladěně

Pepíno ;-)

Návnada:

Deníček půstu 

Celý život jsem hledal Pravdu o životě, bytí, jestli je Bůh a celý život jsem hledal dokonalý lék na vše - Našel jsem.

Zaplať pánBůh.

Začínám s tímto tělíčkem, které se zdá být jakoby vymakané a celkem neotylé řekl bych, ale že je na něm víc, jak 20kg tuku? No, neřekl bych…  I gdyž, nějakej ten špíček by se našel ;-)

Váha 85kg, prsa 107cm, biceps 37cm, břicho 95cm, pas 88cm, krk 42cm

Ještě sem si to nechal prokreslit automatickou kresbou od mé Láskyplné Hvězďušky, čili tu budu postupně přikládat v jakém že stavu, byly v té době mé čakry a kolixem měl energie, to je to čísílko s úsečkou dole.

U doktorů jsem v to nikdy moc nedoufal, páč mi má přirozená intuice naznačovala, že tudy cesta nevede. Paxem měl několik let (cca 10-15) období, kdy jsem zkoušel veškerý praktiky, léčitelů, kouzelníků i šarlatánů, ale taky nikde žádné 100%ní výsledky nebyly i když musím podotknout, že něco fungovalo dost dobře, někdy i na 50% až 70%. Co se týče nemocí, taxem měl v životě takový ty nejhorší, na který si vzpomínám celkem dvě. Tu 1. jsem dostal ve svých 24 letech těsně před svatbou. Teď mě tak napadlo, jestli to tenkrát nebylo nějaký znamení, abych se neženil? No, všechno je a bylo tak, jak mělo být a je. Dostal jsem hned těsně po Silvestru žloutenku typu A. Vypadal jsem jak žluťásek.


Jelikož hraji po zábafkách s kapelkou, hráli jsme Silvestra a ráno, když už jsme balili apáro, taxem tam dojížděl ty chlebíčky a různý dobrůtky ze Silvestrovské tabule, které už jaxi nebyly ouplně čerstvé, no a za 3 neděle, jsem nastoupil na infekční odd. To jsem měl nějak 2 měsíce před svatbou. Pěkná práce, rvali do mě ATB injekčně a taky jsem k tomu papal Lipovitan a ještě něco, už si nevzpomínám. Nasadili mi tu žloutenkovuu dietu, při které se nesmí vůbec NIC kořeněného, smaženého a rozhodně „absolutně“ žádný alkohol. To mi sdělili doktoři pod výhrůžkou smrti. Fakt jsem se bál. Na vtastní svatbě jsem si dopřával k hlavnímu obědu vařené ničím nekořeněné brambory s vařeným hovězím masem. (byl to pěknej hnus) a paxem si rozvážel své hosty, páč sem jaxi jediný střízlif. Dodržoval jsem to poctivě a dva roky mi má novomanželka Klárka vařila diety. Alkoholu jsem se ani nedotkl, fakt jsem měl strach, páč mi doktoři vyprávěli příběh o tom, jak byl jednou jeden nedisciplinovaný pán, který si po žloutence dal jednoho panáka a zemřel. V té době sem se smrti ještě fuck bál.

I když jsem fakt fše poctivě dodržoval, chodil jsem na kontroly, kde mi pí.Dr. říkala, že pokud nepřestanu chlastat, myslela alkohol, taxe zabiju. Měl jsem pořád špatné jaterní testy, dá se říci, že čím dál horší. Nevěřili mi, že fakt nechlastám. Byl jsem z toho docela zoufalej. F tu dobu jsem se setkal poprvé v životě s léčitelem. Byl to starší pán s příjemným vystupováním. Nejdříve jezdil rukama po mém éterickém těle a ptal se, jestli něco cítím. Řekl jsem, že vůbec nic. On, „to nevadí hlavně, že to do tebe jde“. Vůbec jsem nechápal, co do mě jde a myslel si něco o šarlatánství. Pak mě vzal na naši zahradu, utrhnul spodní část listu pampelišky až u země, asi tak 5cm a řekl, ať každý den požvýkám tento kousek, tak 5x denně a že to bude lepší. No, odpornější chuť jsem snad ještě nikdy v puse neměl, ale říkal jsem si, dyž to pomůže, zkusím to. Dělal jsem to asi měsíc a šel o5 na jaterní testy, kde mě pak pí.Dr. řekla, „no vidíte jak to jde, když přestanete chlastat“. Vypadal jsem v té době jako mánička, dlouhé vlasy, rifle a džíska, čili jsem byl vizuálně pro společnost něco jako vochlasta, vyvrhel a hašišák.

Každopádně jsem se díky pampelišce z toho dostal takovým způsobem, že jsem po ukončení léčby cca 2 roky, měl tak dobrou sedimentaci, jako bych žloutenku nikdy neměl, což zaráželo i pí.Dr.

Tak to byla asi první dost závažná nemoc v mém životě.

O té doby jsem se začal dost zajímat o léčitelství a bylinky. Taky mě dost braly ty věci mezi nebem a zemí a pořád jsem hledal, jestli vůbec nějakej Bůh existuje, když ho nikde není vidět ani cítit ani prostě nic. Přečetl jsem dost o náboženství a vobčas jsem četl i nějaké ty tetičky sektičky. Vždy mě něco z toho oslovilo, ale nic pro co bych se fakt zapálil a věřil, že to je ono, co hledám a funguje na 100% Když se začne člověk zajímat o tyto věci, tak mu do života přicházejí i podobně smýšlející lidé.

V roce 1999 jsem šel do konkurzu pěvecké soutěže TV Nova „Rozjezdy pro hvězdy“ a ten konkurz jsem vyhrál, tudíž jsem se dostal z kapelou i do TV, kde jsme pak vyhráli 1. místo, byl to supr pocit, ale všechna sláva, polní tráva. Chvíli se o nás díky mediální síle vědělo a tak mi jednou zavolal takový dost bohatý pán, jestli by jsme mu nazahráli na firemním večírku. Jasně že ano, proč ne že? Za peníze Fšecko. Taxme hráli hráli a po ukončení produkce, když jsme zabalil apáro, ještě jsme seděli u stolu s některými lidmi z té akce. Mj. tam byl i Roman Skamene. Vedle mě seděla „náhodou“ jedna žena asi tak v mém věku, která úplně zářila pozitivem a byla snad ukecanější, než já. Měl jsem co dělat, aby mě pustila taky někdy ke slovu. Najednou vzala papír, tužku a začala tam něco čmárat, vypadalo to, jako když si vezme malé dítě tužku a začne dělat různé čmáranice. Ptám se jí, „ sim tě, co to tam čmáráš“? Ona jen s úsměvem odpověděla „no, to jsou takový sněhuláčci“ hmm mávnul jsem rukou a smál se. Paxe mě zeptala „tebe bolí pravé koleno viď“? Což mi dost vyrazilo dech, páč jsem jí viděl poprvé v životě čili nemohla vědět, že jsem den před tím hrál fočus a trošku si koleno poranil. Smích mě okamžitě přešel a dost panicky se ptám „jak to víš“??? Ona čmárala dál aniž by se na mě nějak zvlášť podívala a jen suše zkonstatovala „no, tady vidím nějakej únik energie“ Jak únik mé energie je vidět na papíře???!Co, jsem blázen bo co? No byl to mazec v mé hlavince. Pak mi ještě malovala čakry, pro mě f tý době dost neznámý pojem a říkala mi další věci, ze kterých mi šel docela mráz po zádech.

Celý deníček:
https://docs.google.com/file/d/0B1lmMjJ4Fl45OGl1dVNSdnNWckk/edit?usp=sharing