21. ledna 2013

Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora Lety

Díky čtenáři za tip! Sice už mě šláfenberg vůbec nebaví, ale tohle je opravdu zajímavá informace, nad rámec jeho běžně citovaných hříchů, tak ať se to šíří (:-))

Zdroj:
http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/407-pripad-nepovsimnute-knihy-havel-udaval-zidy-a-schwarzenberg-pouzival-k-praci-vezne-z-tabora-v-letech.aspx

Případ nepovšimnuté knihy. Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech

Tereza Spencerová, publikováno 30. 1. 2011, původní článek Mladý svět č. 12/2003

Rodiče šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga využívali k levné práci vězně z kárného a později sběrného tábora Lety u Písku. Uvedl to týdeník The Prague Post s odvoláním na nové vydání knihy Bouře amerického autora Paula Polanského. Nabízíme vám text, který na toto téma vyšel už v roce 2003.

Upozornění: následující stránky se vracejí do doby před vypuknutím druhé světové války a nejsou vhodné pro ty, kteří nechtějí znát historii pracovního tábora v Letech, pro ty, kteří nechtějí vědět, jakou roli při jeho vzniku sehrál šlechtický rod Schwarzenbergů, ani pro ty, které nezajímá, jak s tím vším souvisí otec našeho exprezidenta Havla.

Historie, kterou vám chci vyprávět, se začala odvíjet 6. prosince 1939, kdy se nad schwarzenberským panstvím zcela nečekaně přehnala živelní pohroma. Nejprve se spustil déšť a po něm dva dny, které se zdály nekonečné, padaly neuvěřitelné přívaly sněhu; bylo ho tolik, že pod jeho tíhou popadalo čtyřicet procent smrků, borovic, buků, jedlí, kaštanů, javorů, jasanů, topolů, olší a bříz. Deset tisíc hektarů schwarzenberských lesů, hlavního zdroje příjmů tohoto šlechtického rodu, se během dvoudenní kalamity proměnilo v neproniknutelnou spoušť polomů.

Když konečně přestalo sněžit a kníže z věže svého zámku obhlédl panství, byl zděšen. Podle prvních skromných odhadů by s dělníky, kteří byli v okolních vesnicích k mání, náprava škody trvala patnáct až dvacet let. To by se ale pro Schwarzenbergy, kteří byli mezi tehdejšími největšími vlastníky půdy v Čechách na jedenáctém místě, fakticky rovnalo bankrotu.


Pomoc v nouzi

Kníže měl své panství rád, řádně se o ně staral a spatřoval v něm pokračování rodové tradice. Co by tedy pro jeho záchranu neudělal! V září 1939 napsal spolu s dalšími dvanácti českými šlechtici prezidentu Benešovi dopis, v němž ho naléhavě žádal, aby se nevzdával Sudet. Když pak Němci obsadili české země, poslal kníže a jedenatřicet jeho vznešených přátel dopis také prezidentu Háchovi, kde se hrdě přihlásili k Čechům, a to i přesto, že většina jejich předků pocházela z Německa nebo Rakouska.

Při pohledu na tu spoušť ale knížeti nezbylo než se zhluboka napít svého oblíbeného šampaňského a obrátit se na protektorátní správu znovu. Tentokrát už ale nepsal prezidentovi, namísto toho vyslal svého advokáta na 5. odbor ministerstva vnitra, by u tamního zástupce ředitele zjistil, jestli by ministerstvo nemohlo na jeho panství zřídit tábor a poslat do něj pracovní sílu, která by pomohla při likvidaci poničeného lesa.

V protektorátu v té době na základě výnosů z let 1927, 1931 a z počátku března 1939 existovalo už patnáct pracovních táborů, do kterých byli sváženi kriminálníci a osoby vyhýbající se práci. Úřady Schwarzenberkovu advokátovi vyšli vstříc, zřejmě i proto, by Němcům ukázaly, že se Češi s nepohodlnými jedinci z vlastních řad dokážou vypořádat i bez německé pomoci, a tak v létě 1940 opravdu vznikl pracovní tábor v Letech u Písku, jehož jediným cílem bylo pomoci Schwarzenberkům z nouze.

Potíže s lidmi

Jako první se v táboře objevily dvě stovky dělníků ze Slovenska, ale knížeti se příliš nezamlouvali. Pracovat uměli, to ano, ale v té době už byli občany cizího státu. Ministerstvo je nemohlo do tábora deportovat nastálo a kníže jim ke své nelibosti navíc za dřinu v lesích musel vyplácet mzdu.

Nespokojenost o něco později nastala i s první várkou 640 českých vězňů, které dodalo české ministerstvo vnitra, protože většina z nich nebyla těžké práce v lese vůbec schopna. Podle dochovaných dokumentů bylo jednomu z nich už třiasedmdesát, mnohým přes šedesát. Většinu četníci zatkli za to, že v hospodách hráli karty v pracovní době, další byli invalidé, kapsáři… Suma sumárum mezi nimi nebylo víc než třicet mužů schopných práce v lese.

Na řadu tedy přišli - po určitém váhání ze strany Schwarzenberků - Židé. Práce bylo dost, tak byli deportováni z celého píseckého okresu. A aby se předešlo výše zmíněným potížím, dostala policie příkaze zatýkat pouze chlapce a muže ve věku od šestnácti do pětačtyřiceti let. Byli práceschopní a nemuselo se jim platit, spíš naopak - měli být jen a prostě, v souladu s přáním Němců, "upracováni". Ostatní Židé si měli na transport do koncentračních táborů počkat doma.

Potíže s "pracovní silou" v té době nepostihly jen knížete Schwarzenberga, nýbrž i podniky rodiny Havlových. Sám Miloš Havel, jehož bratranec byl údajně jedním z dozorců v letském táboře, kde patřil k nejbrutálnějším, udal gestapu šest svých židovských podílníků na Barrandově, za což ho říšský protektor Reinhardt Heydrich odměnil tím, že mu připsal jejich podíly. Heydrich měl ostatně rodinu Havlových v oblibě; chodíval na šampaňské do Lucerny, odkud do Let putovalo několik číšníků - stačilo, když z nepozornosti vylili skleničku. V Lucerně se ostatně Heydrich nechal vyfotografovat s malým Václavem Havlem, naším budoucím prezidentem. V den jeho narozenin si ho v paláci Lucerna pěkně posadil na koleno a při pohledu do objektivu se zeširoka usmál…

Vyřešili to Cikáni

Ani Židé však Schwarzenberkovy lesy od polomů nezachránili - byli to vesměs intelektuálové, právníci, lékaři, v lese toho moc nezmohli, a tak se z pohledu knížecí rodiny proměnili jen v pouhé hladové krky. Zbavili se jich poměrně rychle: nákladní vozy je odvezly na nádraží a odtud už směřovali rovnou do Terezína.

Jakmile veškeré pokusy sehnat pracovní sílu mezi Čechy či Židy selhaly, obrátila se pozornost všech zúčastněných na Cikány. Po prvních pochybách o smysluplnosti takového kroku - nedůvěra v jejich pracovní schopnosti byla už tehdy přece jen příliš velká - byly ke konci roku 1942 do Let, tábora původně určeného pro 380 lidí, navezeny více než dva tisíce Cikánů, v mnoha případech celé rodiny. Z mužů se vyklubali zdatní dřevorubci, ale starci a malé děti si do tábora z velké části přijeli pro smrt, obvykle z rukou českých dozorců. Našly se mezi nimi sice výjimky, které neztratily lidskost, ale většinou nedopadly dobře. Pro nadbytečnou lásku k vězňům je udali sami jejich kolegové. Nikomu to nevadilo - v Německu Cikány už od roku 1933 zavírali do Dachau a v masarykovském Československu, kde byl v roce 1927 vydán výnos omezující kočování pobudů, neměla většina Cikánu nárok ani na občanství.

A zbytek příběhu už je smutně známý. Část romských vězňů skončila v koncentračním táboře v Osvětimi, z Let jich na konci války vyšlo živých jen pár. Kníže Schwarzenberg, kterému Němci nakonec zabavili sídlo, ale dál mu do menšího zámečku dodávali nedostatkový benzin do jeho packardu, byl po válce oslavován za předválečné vlastenecké postoje. Havlovi měli Lucernu, Barrandov a všechno ostatní. Ačkoli se celou historií táhne výhradně česká, a ne německá niť, podle dobových emocí se vlastně ani nic moc nestalo.

Vlepená stránka
Předchozí řádky jsou velmi stručným shrnutím více než dvousetstránkové knihy Bouře, kterou u nás sepsal a vydal Američan Paul Polansky. Tento jednašedesátiletý (sic) chlapík z Idaha a bývalý juniorský mistr USA v boxu v střední váze do Čech přijel v roce 1994, původně jako genealog, aby vypátral původ jakési americké rodiny. V třeboňském archivu přitom narazil na nedotčené balíky dokumentů týkajících se pracovního tábora v Letech To téma ho chytlo.

"Přišel za mnou jen tak z ulice a ukázal mi, co zatím nashromáždil," vzpomíná Fedor Gál, majitel vydavatelství G plus G. "Ohromilo mě to a dlouho jsem nad tím textem váhal. Dával jsem ho číst svým přátelům, aby mi poradili, jestli to mám vydat. Většina z nich byla na rozpacích." Jejich pocity nejspíš nejlépe vystihl slovenský profesor Peter Zajac, který na zadní obálce knihy napsal, že "Polansky (…) před námi otevírá tušený, avšak úzkostlivě skrývaný svět našeho studu za to, co nechceme vidět."

Paul Polansky sbíral materiály ke knize pět let a pomáhala mu v tom mimo jiné i Romka, jejíž matka protrpěla pobyt v Letech na vlastní kůži. "Polansky mi přinesl kila xeroxových kopií dobových dokumentů," konstatuje Fedor Gál. "Přesto mi údaje o Havlových a Schwarzenbergovi, které zveřejnil ve svém textu, připadaly tak neuvěřitelné, že jsem pro jistotu vyslal svého právníka, aby je ještě jednou ověřil, pro klid svědomí. Výpisy z katastrů a místní kroniky nabízejí hodně prostoru pro spekulace. Třeba když právník našel v archivu v knize katastrů mezi dobovými stránkami psanými rukou vlepený čerstvý strojopis, který dokládal Havlovo vlastnictví Barrandova. Neměl jsem ale kapacitu, ani motivaci hrabat se v tom vážněji."

Mlčeti zlato

Krátce před vydáním knihy se s Polanským v jedné pražské literární kavárně sešel Karel Schwarzenberg, potomek hlavních "hrdinů" knihy Bouře a někdejší kancléř prezidenta Havla. O předmětu jejich hovoru máme jen svědectví Paula Polanského, a i to jen z druhé ruky. Schwarzenberg Polanskému navrhl, že věnuje nějaké peníze pro pietní místo v Letech.

"Když jsme při příležitosti vydání knihy v roce 1999 uspořádali tiskovou konferenci, z mnoha pozvaných novinářů na ni přišel jen jediný, a ani ten pak o ní nenapsal ani řádku. Knihkupci ji nechtěli, nikdo o ni neměl zájem, prostě se rozhostilo naprosté ticho. Bylo to zvláštní ale o důvodech toho stavu nechci spekulovat, i když názor samozřejmě mám. Máme zřejmě ve zvyku problémy řešit tak, že je zameteme pod koberec," říká Fedor Gál.

Krátce nato praskla v patře nad skladem nakladatelství voda a celý náklad Bouře zničila. Pojišťovna škodu zaplatila a příběh pozoruhodné knihy se uzavřel. Zůstalo jen pár výtisků a Paul Polansky odjel z České republiky do Kosova, kde se začal starat o romský uprchlický tábor.

To nemůže být konec

Možná někoho napadne, proč o této nepovšimnuté knize píšu až teď, kdy je například Václav Havel už jen soukromou osobou, a nikoli mnohými zbožňovaný prezident. Je to prosté: dřív se mi ta kniha do ruky nedostala a o faktech v ní uvedených jsem neměla ani potuchy. A ani teď nechci Václava Havla nebo Karla Schwarzenberka nijak skandalizovat. Za své rodiče přece nikdo nemůže a na to, abych z odstupu času hodnotila, jak se kdysi zachovali jejich předci, si netroufám. Kdo ví, jak bych se v takové vypjaté době zachovala já?

Jen se mi vtírá na mysl pár otázek, a to pěkně neodbytných. Třeba tahle: Když se Václav Havel jako prezident uměl za celý národ omluvit Němcům za odsun - což podlé mého učinil vcelku správně --, proč v sobě nenašel sílu a neutrousil také pár slov o "barrandovských" Židech a neudělal to jen za svou rodinu? Bylo by to přinejmenším gesto moudrého muže, za kterého se tak rád vydává. Bez této omluvy vypadá jeho postoj vůči odsunu jen jako velmi pokrytecká snaha udělat ze sebe apoštola pravdy a někomu se tím zalíbit.

A zajímalo by mě také, proč si té knihy tak ostentativně nikdo nevšiml. My, Češi, se rádi stavíme do pozice nevinných a bezmocných obětí, nejprve nacismu, pak komunismu, ale Bouře otevřeně vypovídá o našem, českém, nenacistickém a nekomunistickém, čistě lidském podílu na tom všem.

Rádi vykreslujeme masarykovské Československo jako oázu demokracie, ale přitom jsme - v rámci udržení tohoto ideálu - nuceni důsledně zamlčovat jeho stinné stránky. Byl to snad ten důvod, proč o knihu nikdo neměl zájem? Je snad tohle důvod, proč první tři oslovení překladatelé odmítli Polanského text převést z angličtiny do češtiny? Nebo vadilo, že nám do minulosti vrtal nějaký cizák? Nebo si snad někdo nepřál, aby se o této knize vůbec vědělo?

Odpovědi na tyto otázky neznám a nejspíš se jich asi nikdy ani nedopátrám, protože si je každý z nás nese sám v sobě. Vím ale, že čím déle si budeme sami před sebou zastírat své dějiny, tím déle nám bude trvat, než pochopíme, kdo vlastně jsme, než poznáme svou národní identitu.

"Říkal jsem Polanskému, že po přečtení jeho knihy mám dojem, že nemá Čechy rád. On se jen usmál a řekl, že je to právě naopak," vzpomíná Fedor Gál. Tomu rozumím.

Tereza Spencerová, Mladý svět č.12/2003


PS.
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) k nynějšímu opětovnému vydání Bouře týdeníku The Prague Post řekl, že obvinění, která Polansky vznesl, je nutné vzít vážně: "Jestliže to, co Polansky říká, je pravda, (Schwarzenberg) bude muset s něčím přijít a usmířit se se svojí minulostí."



17 komentářů:

  1. "Karel má nejvíce voličů na sociálních sítích, Miloš na sociálních dávkách"

    OdpovědětVymazat
  2. Na můj vkuse se tu objevují články které mi přijdou tak nějak mimo téma Orgonetu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Komu se to nelíbí, ať si založí svůj blog a ukáže 7.000.000 návštěv ! Pak můžeme diskutovat o Orgonetu !

      Vymazat
    2. Jak praví jedno staré židovské heslo : ničemu a nikomu nevěř, všechno je jinak !

      Vymazat
  3. Tyto stránky mám rád, ale od prezidentských voleb je navštěvuji se smíšenými pocity. Příspěvky většinou píší zastánci p. Zemana (který vyhrál a pravděpodobně i vyhraje) a nešetří místy až vulgární rétorikou na p. Schwarzenberga. Já oba pány nemusím, ale ke cti pana S. musím poznamenat, že se mi líbí jeho nadhled nad útoky pana Z. Uvědomme si, že ať je nahoře Petr nebo Pavel, chleba levnější nebude. Zde jsem měl pocit, že se ,,scházejí" slušní lidé, kteří jsou nad věcí a kteří se snaží být pozitivní. Jak je ale vidět z komentářů, musíme se ještě hodně učit. Můj komentář berte, prosím, jako zamyšlení nad námi samými. Pro Orgoneta - rád bych i nadále navštěvoval tyto stránky a doufám, že zde již nebude politika a špína s ní spojená. Uvědomme si, že jsme všichni v podstatě otroci, které oba pánové a instituce s nimi spojené svorně využívají k jejich prospěchu. Přeji všem vše dobré a zdržme se nenávisti, to je přesně to, kde nás chtějí mít. Začněme u sebe... M.S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už delší dobu nechápu v politice vůbec nic. Na začátku nastíním pro všechny strany- Klaus, beru jeho postoj k EU, Euru, kšeftaření s tzv. oteplováním, jeho postoj k Lisabonské smlouvě a také jeho přátelství s Kazcinskym. kdy pro mě přijatelně jako jediní stáli proti EU a všem těm diktátům odtud. Proto si myslím, že pád letadla možná opravdu nebyl náhoda, ale to už se nikdy nedozvíme. Na druhou stranu jeho privatizace, kšeftíky a ostatní, o peru už ani nemluvím, pro mě přijatelné nejsou.O amnestii tápu, pořád si myslím, že o ní a koho se týká moc dobře věděli všichni včetně Kalouska, knížete a Nečase. Nesedí mi , že by si Klaus bez rozmyslu jen tak po večerech vymyslel amnestii a Nečas ji bez mrknutí podepsal. A teď to nad čím přemýšlím, proč ji vyhlásil. Buď opravdu zblbnul, vymyslel a bez zjištění důsledků koho se to týká vyhlásil. Nebo potřeboval pomoci kamarádům a tak do té omáčky "menších" trestů zamíchal i kamarády. Nebo je za ním, nad ním ještě někdo silnější, vlivnější, kdo potřeboval dostat někoho ven, hodilo se mu , že končí v úřadě, je výročí a tak ho využil k vyhlášení. Třeba i přes jeho nesouhlas. Způsob jak by ho donutil, něco na něj ví, nebo má taky rodinu, děti , vnuka, který s ním byl volit a chodil s ním za ruku, i to je zranitelné místo. Nesedí mi třeba i nedávné střílení kuličkou po něm. Že by opravdu až tak selhala ochranka, nevím nezdá se mi to. Bylo to varování, nátlak, demonstrace něčeho?Možná.Ale ta ochranka se opravdu chovala silně nestandartně oproti jindy a zacházení s tím co střílel, když porovnám jak se chovají k někomu kdo přimaluje tykadla. Skoro se mi vnucuje , že ten kdo střílel , byl vybrán a opečováván.Mimochodem amnestie se nás týká jako rodiny taky, Union banka mi přidělala dost šedivých vlasů na hlavě, nervů a sebrala na dobu klidné spaní, takže se mi samozřejmě také nelíbí.Co tedy nepobírám a musím to zmínit, útok na Klause ml.. Mohu s člověkem nesouhlasit, mít jiný názor, být na něj pro jeho názor naštvaná, ale co se rozpoutalo za diskuzi a až dost hnusné útoky na jeho vzhled, nevím no , nikdo za vrozenou vadu nemůže ,ani on ne a příjde mi slabošské utočit na člověka byť s ním nesouhlasím, právě na jeho vadu. Pak Fischer, nebyl on celou dobu jen taková nastrčená naivní figurka, jak najednou před koncem ty útoky, snižování, vytahování info,kdo mimo jiné platil ty bilboardy všude o jeho členství v KSČ. Přijde mi jako bílý, zneužitý kůň, co neměl být nikdy ve skutečnosti prezidentem a nás vodili jen za nos.A pak ty věčné hádky,jako komouši, socky, modrý ptáci, u mě je jedno kde člověk je, ale záleží jaký je a může být kde chce, pokud není převlíkačský podraz, je fakt , že ve vládě takových lidí , aby pohledal. Pak mě zaujalo jedno, ČTK už asi tři dny před volbami věděla, že kandidáti jako Fischerová a spol, nemají šanci,že se nedostali do druhého kola, odkud to věděli, mají skleněnou kouli? Nebo je to všechno opravdu jedno velké divadlo? A My jsme diváci, nebo Kašpárci v téhle hře.A nakonec volby jsou pro mě šílenost, kdy prostě volím jen menší zlo a přitom bych nejradši nevolila ani jednoho z nich. Jen prostě nechci zavedení Eura, lezení EU a Američanům do zadních částí, prolomení Benešových dekretů a vůbec takové to zpochybňování suverenity (jj už žije málo pamětníků z války , kteří vědí jak to bylo po zabrání pohraničí ze strany Němců)Je fakt, že prolomení dekretů už tady bylo vlastně ze strany knížete, když se rozhodovalo o vydání jeho majetku na území Čech ,ale rakouskými zákony, jinak by neměl šanci. A prostě prezident by měl znát slova hymny.:-) I když je to volba prostě jen menšího zla, protože na straně druhé taky není všechno krásně bílé.A pocit z toho všeho,krásně sehraný divadelní kus, už dopředu se známým vítězem, jen My jsme vedení v naivitě , že vlastně o něčem rozhodujeme.A ti za oponou se ještě pobaví jak se všude krásně hádají, napadají obě strany voličů.

      Vymazat
    2. Louise Hay říká ve svém videu: Chceme-li vyčistit špínu, musíme ji vidět ...

      Vymazat
    3. Ano, tu špínu je! nutné vidět.
      Politika stejně ze stránek zmizí, Orgonet má výborný smysl pro načasování :)
      Díky Orgonetku, Alfa

      Vymazat
    4. Vše souvisí se vším. Aneb, zájem o původní hlavní témata OrgoNetu nevyhnutelně vede i k politice. Děkuji za takové aktuální články.
      Anna

      Vymazat
    5. Schwanzerberg si nadhled může dovolit, protože on sám se nemusí o nic snažit, ví, že za ním stojí Biderberg a tyto mocenské skupiny.

      Vymazat
  4. někde jsem na lžidnes zahlédl,že pan Fedor Gál podporuje Schwarzenberga....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi by se mu hodil nějaký ten lágr.

      Vymazat
  5. viděl jsem toto http://www.youtube.com/watch?v=ylc_2A54Cf8 a ze solidarity s panem Okamurou NEJDU VOLIT...prolítněte si projevy,zejmena návrh USTAVY,projevy paní Samkové a pana Okamury...NENÍ TAM CHYBA....zejména návrh USTAVY...

    OdpovědětVymazat
  6. Schwarzenberg nemá žádné klady, jeho úspěch je dělán z 80% manipulací s méně informovanými davy

    tedy dosáhnout vítezství Zemana není těžké

    ale je pro to třeba udělat alepoň nějaké minimum, aby to nedopadlo katastrofou,
    vždyť skoro nikdo nečekal, že práve Trautenberg se dostane do kola
    prostě vytvořili mu mediální obraz vysoce morální osobnosti a lidé na to opět skočili jako před lety, kdy skrze kníže byla zvolena Kalouskova TOP09

    tedy jaké alespoň minimum je třeba udělat?

    rozšířit do masmédií (ideálně diskuse pod články) a mezi známé informace, kdo KS je, jeho účast v zahraničních tajných spolcích nikomu se neodpovídajících = nebude hájit české zájmy, ale zahraniční, už nyní je poskok zahraničí
    propagoval radar, který 70% občanů nechtělo
    apod., na googlu je dostatek informací

    modlit se vítězství Zemana
    onen mediální obraz je vytvořen na lžích, tajnůstkách, kamuflážích apod. a má tendence se snadno rozložit
    pár modliteb občas vyslaných do prostoru dokáže tyto narušení vyvolat

    tedy stačí málo, ale je třeba to udělat
    abychom se pak nedivili, jako jsme se divili po prvním kole

    OdpovědětVymazat
  7. vidíte, bude to tuhý boj
    tady už obíhají s litinami pro podpsi za zvolení Trautenberga, a nebude to jediná akce
    http://www.blisty.cz/art/67072.html

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za připomenutí... Stáhla jsem si Bouři v CZ na uložto a budu dočítat tu jejich špinavou historii

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.