Padělá alkohol z lihu a Sava

Díky Lence a Iloně za tip na článek!
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=666023

Padělá alkohol z lihu a sava. V hospodě už nepiju, říká

13:01 | 9.9.2012 | Aktualizováno

Sabina Slonková

Praha - S rozhovorem souhlasil jen pod podmínkou anonymity. Roky se podílí na miliardovém byznysu s nezdaněným alkoholem, zapojil se i do samotné výroby falešného alkoholu vyráběného z denaturátu.

A po této zkušenosti říká: v hospodě už si nikdy žádný tvrdý alkohol nedám.

"Kdysi jsem pil metaxu, protože tu nikdo neuměl. Ale už to taky neplatí. Jediné, co se načerno nevyrábí, jsou takové ty sladké likéry se smetanou, je tam nízký obsah alkoholu a celkově se to nevyplácí," prohlašuje muž.

Tento rozhovor původně vznikl v rámci investigativního projektu o rozsáhlém pančování lihovin pro české konzumenty. V souvislosti s tragickou událostí v Havířově, kde tři lidé zemřeli po požití nekvalitní lihoviny a další skončí s trvalými následky, vám Aktuálně.cz nabízí unikátní interview v repríze.

Umí tajné recepty?

Drtivou většinu z toho, co o alkoholovém byznysu říká šedá zóna, podporují i zjištění soukromých detektivů, které si na zmapování černého trhu najali renomovaní výrobci lihovin.

Jednoznačná shoda podsvětí a oficiálních míst panuje i v tom, že stát není schopen proti daňovým únikům a podvodům s alkoholem účinně bojovat.

Jedna z mála věcí, v níž se přou, je to, zda lze dokonale zfalšovat alkohol s tajnou recepturou. Likérky tvrdí, že to možné není.

Čtěte více:
Tajná zpráva o alkoholu. Každá druhá láhev je falešná»
Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo»

Kampak na nás s bitrexem

A.cz : Jak moc je náročné z denaturovaného lihu vyrobit láhev alkoholu a dostat to k lidem?

Nijak. Stát si myslí, že když do lihu nalije hořký bitrex nebo isopropyl, nikdo to pít nebude. Ale od těchto příměsí lze denaturát snadno očistit. Tisíc litrů denaturovaného lihu vyčistíte za hodinu a vyrobíte z něj například 2,5 tisíce litrů čtyřicetiprocentní vodky. Celkové náklady vás vyjdou na 30 korun za litr.

A.cz: Jak líh čistíte? 

Jednoduše do toho nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Jde to i všeobecně známým savem, ale to je zbytečně drahé. Pak se denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky stačí to k bazénu, a nechá se to odstát. Odpad si stejně jako při čištění bazénu sedne na dno a pak už odsajete čistý líh.

A.cz: Do jaké míry je takový líh zdravotně závadný?
Minimálně, pokud je správně vyčištěný a pokud ho ještě proženete přes vrstvu aktivního uhlí. Jsou i takoví borci, kteří čistí líp než v lihovaru.

A.cz: A co tajné receptury?

Ale prosím vás. Na černém trhu si seženu esenci rovnou s návodem, v jakém poměru to má být.

Co říká černé výrobě alkoholu profesor chemie si můžete přečíst ZDE

Vždyť jsme v Česku

A.cz: Pro začátek ale musíte někde sehnat denaturát, jak moc je to těžké?
Buď si ho přivezete třeba z Polska, nebo je to o známostech - můžete ho získat například od spřízněného lihovaru. Nebo se můžete dostat i k čistému lihu, opět z lihovarů. Ten vyrábí oficiálně vyrobené množství, na které má povolení, a co má navíc, to prodá na černý trh.

A.cz: To lze ale přece kontrolou odhalit?

Kontrola? Vždyť jsme v Česku. Kdo vám tam přijde? A když už přijde, garantuju vám, že oni už to budou dopředu vědět. V tomhle byznyse se točí tak velké peníze, že není problém zaplatit kohokoli. A vím o řadě celníků, co odešli ze služeb státu a teď se do kšeftu sami zapojili.
... a společně zbohatneme

A.cz: Co se děje s vyčištěným lihem, do něhož přidáte esence příslušného druhu alkoholu? 

Stočíte ho do lahví nebo do barelů a předáte dál. Odbyt už máte předem zajištěn. Nikdo nedělá všechno od počátku do konce, to je příliš velké riziko. Je to jako v té písničce: ten dělá to a ten zas tohle a společně zbohatneme. Takže přijede odběratel a ten si to rozveze do hospod a obchodů. Když pak přece jen nastoupí policie, usekne jen jednu část. A ta se dá obratem nahradit.

A.cz: Ti hospodští nebo majitelé obchodů tedy ani nevědí, odkud ten alkohol je?
Vzhledem k tomu, že to je často bez papírů a lacino, vědí, že jde o černotu. Ale kdo za tím stojí, kdo to vyrábí, netuší. Maximálně znají svého dodavatele.
Černý trh to jistí.

A.cz: Láhve s alkoholem musí mít kolky. A pokud jde o pančování renomovaných nápojů, musíte mít etikety a často i typizované láhve. Jak tohle seženete?
Kolky se prodávají na černém trhu. Co se týče etiket a lahví: ty si oficiální výrobci objednávají v tiskárnách a sklárnách. A tam vám nějakej Franta Flinta vždycky otevře a vyveze, co potřebujete. Kde mají výrobci jistotu, že ve dne tam nevyrábějí pro ně a v noci pak pro černý trh?

A.cz: Kdo jsou největší odběratelé takového alkoholu?

Z devadesáti procent to kupují Vietnamci, do tržnic a svých sítí večerek.

Z tepláků na Floridu

A.cz: Co by proti černému trhu zafungovalo? 

Jedině snížení daní, DPH a spotřebky. Čím vyšší daně, tím vyšší úniky. Když jsou daně vysoké, vyplatí se nám to. Kdyby se snížily, riziko už by za to nestálo. A pak by zabralo, kdyby měl člověk pořád za zády celníka. Což je utopie. Při způsobu, jaký funguje teď, stát postihuje jen ty chudáky, co si vypálí pár litrů slivovice a prodají to svým známým. Na ty dosáhne, výš výjimečně.

Čtěte více:
Kauza černého alkoholu. Zatočíme s ním, tvrdí politici»

A.cz: Kolik procent představuje černý trh v byznyse s alkoholem?
Myslím, že to je tak padesát na padesát. Jsou v tom opravdu neuvěřitelné peníze. A zbohatnou na tom často lidi, do kterých byste to vůbec neřekli. Navenek vypadají jako chudáci, žijí na vsi, mají vytahané tepláky a sandály a přitom koupili vilu na Floridě a jezdí tam v Bentley.

A.cz: Kde je v zemi největší koncentrace podvodů s denaturáty?
Nejvíc je to na severu Moravy a ve východních Čechách. Ale už se vozí čistit dokonce i do Prahy. Na takovém Těšínsku je už trh přesycený a v Praze je větší odpal. Taky to má tu výhodu, že jste ve větší anonymitě. Byť na malých městech či vesnicích lze zase spoléhat na to, že se všichni znáte. Těžko vám celník, co s vámi kamarádí od školy, zavře tátu za to, že někde čistí denaturát.

Slovo profesora chemie

Co říkají falešní výrobci (jak "čistíme" denaturovaný líh)	Co říká expert (prof. Karel Melzoch, rektor VŠCHT v Praze)
Jednoduše do denaturovaného lihu nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Pak se denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky třeba k bazénu, a nechá se to odstát. A opět se stane to samé, jako když čistíte bazén: odpad si sedne na dno. Pak už si jen odsajete čistý líh, přidáte aromata a hotovo.	Nejde o "tradiční" odstraňování denaturačních činidel z lihu, ale o chemickou reakci (oxidaci), při které je přídavkem chlornanu (např. savo) rozkládán bitrex (denatonium benzoát) na produkty, které nejsou hořké. Nicméně tyto rozkladné produkty zůstávají v lihu. Jde o aromatické dusíkaté sloučeniny, které jsou obecně považovány jednak za potenciální karcinogeny, za látky, které mohou vyvolat jak alergickou reakci zejména ve spojení s ethanolem, tak cíleně a nevratně poškozovat orgány v těle (játra, ledviny...). Takto "upravený" líh nelze ze zdravotního hlediska považovat za bezpečný, naopak na reakční produkty je třeba pohlížet jako na látky daleko toxičtější, než byl původní denatonium benzoát.
Pokud denaturát očištěný třeba od toho bitrexu ještě proženete přes vrstvu aktivního uhlí a je správně vyčištěný, tak je zdravotně minimálně závadný. Jsou i takoví borci, kteří čistí líp než v lihovaru...	Líh ošetřený přes aktivní uhlí může mít lepší kvalitu, v tomto případě bych ale nemluvil o snížení zdravotní nezávadnosti. Aktivní uhlí se obecně používá ke "zušlechťování" lihu (např. při výrobě vodky) a je schopno zachytit řadu látek. V tomto případě se ti "poctivější" podvodníci snaží zlepšit senzorickou kvalitu lihu, aby ho mohli použít pro výrobu i méně aromatických lihovin. V tuzemáku se leccos ztratí, ale ve vodce nikoliv. V řadě případů líh použitý k denaturaci není lihem té nejvyšší kvality (velejemný, jemný, neutrální), ale bude se jednat o líh technický, který sám o sobě nesmí být použit pro výrobu potravin.