23. února 2014

Milování Velkého Bratra

Díky čtenáři za tip na velice výstižný článek. Zdroj:
http://www.outsidermedia.cz/Zaklady-prirozeneho-prava--a-karmickych-zakonu-5-dil--Milovani-Velkeho-Bratra-1.aspx


Základy přirozeného práva a karmických zákonů - 5. díl: Milování Velkého Bratra

22. 2. 2014

Zlo sice „jede“ vždy na plný výkon, ale málokdy jedná přímo. Zpravidla jedná oklikou. Skoro vždy chce totiž nějakým způsobem přimět oběť ke spolupráci. Udělat z ní spolupachatele. Proč? Důvodem asi ani tak nebude, že by se snad chtělo zbavit části viny, nebo že má strach, že si vytvoří špatnou karmu. Důvodem spíš bude, že ti deprivanti, kteří se pustí do otevřeného násilí, se nakonec stanou tak násilnými, že se zabijí navzájem, nebo zabijí i sami sebe.



Na tomto principu fungují i skutečné mafie. Pokud se někdo ukáže jako skutečná osobnost, postaví se jim, a nechce platit výpalné, zpravidla mu dají pokoj. Těch, co budou výpalné platit, najdou tak jako tak dost. Jistě, onen pěšák, který po vás bude výpalné chtít, nemusí tyto věci vědět a může být příliš horlivý. Ale ti nad ním vědí - nebo cítí - víc, a tak, když ho odstřelíte, nejspíš už dalšího nepošlou. Píšu cítí, protože si nejsem jist, jestli je to ve všech případech vědomé. Jestli celá ta věc nefunguje spíš hlavně na tom principu, že u těch, co se této zásady nedrží, agresivita stoupne a zábrany klesnou natolik, že se nakonec postřílejí navzájem, a přežijí jen ti opatrnější, kteří se tímto pravidlem řídí. Tedy na principu jakéhosi sociálního darwinismu. Z dlouhodobého hlediska prostě přežijí jen ti, kteří se tak chovají. Mafie, které tento princip nectí, nejsou pravými mafiemi, ale jen obyčejnými zločineckými gangy, které nemají dlouhého trvání.


Tímto způsobem je zlo ve své činnosti značně limitováno. Zpravidla se nepouští do otevřené konfrontace - ale samozřejmě se na to nedá stoprocentně spolehnout. Deprivanti jsou jen loutky, které nejednají o své vůli. A často nejednají o své vůli ani loutkovodiči, a dokonce můžeme mít celý řetězec nevědomých loutkovodičů loutkovodičů a loutkovodičů loutkovodičů loutkovodičů... Pro většinu lidí asi ani nemá smysl snažit se odhalit celý takový řetězec. Pátrat po všech klikách a tajných společnostech, ovládajících jedna druhou, které hýbou viditelnými figurkami na politické šachovnici světa, trápit se nad protiřečícími si informacemi o tom, z jaké části vesmíru jsou negativní mimozemšťané - také neindividuální formy života - kteří ovládají tyto společnosti, a na jaký stupeň hierarchie patří a jak se jmenuje ona skupinová duše, která je na konci řetězce.1 Každopádně je ale dobré si pamatovat, že nemá žádný smysl jednat s nevědomými články tohoto řetězce. Ty pro vás nejsou partnerem. Partnerem je pro vás vždy až první bytost, která má duši. Je to podobné situaci v armádě, kde také nemá smysl se o některých věcech bavit s vojínem, ani s desátníkem, kteří jen plní rozkazy jako x-tí v pořadí, ale museli byste jít přinejmenším za generálem nebo ještě výš. Se skupinovými dušemi na konci řetězce byste navíc museli komunikovat na magické úrovni.

Skupinu ovládnutou skupinovou duší si můžeme představit třeba jako živý obraz z lidí v různě barevných tričkách. Rozdíl je v tom, že to není jako, ale tak.

Problém je ten, že v jakékoli skupině ovládnuté skupinovou duší vzniká netolerance, bezohlednost a krutost. Je to logické, neboť skupinová duše nejedná s jedinci, které ovládá, jako se samostatnými bytostmi, ale jako s částí svého těla. Řítí-li se stádo zvířat, třeba pakoňů, a pár jedinců přitom zahyne, je to pro jejich druhovou duši asi tak stejné, jako pro jedince, když běží, a trochu se odře.

Skupinová duše může i likvidovat jedince, kteří jí nevyhovují. Podobně jako v těle vícebuněčných organismů dochází k ničení starých, nevhodných či nepotřebných buněk, ale i větších součástek těla - třeba ztrátě dětského chrupu. Stejně tak, jako tyto procesy z našeho hlediska vícebuněčných tvorů neposuzujeme jako nějakou krutost, třebaže z hlediska ničených buněk bezpochyby o krutost jde, tak také, když převládne vliv skupinové duše, není brán žádný ohled na jednotlivce, a není to posuzováno jako nějaké násilí.

Podobně, když se dvě skupinové duše, třeba dva národy perou, může být statisíce mrtvých, a přitom z hlediska zúčastněných skupinových duší o žádné zabíjení nejde. - Vždyť ony přežily, jen se tak trochu poškrábaly. Pro ně jde o nevinnou pranici.

Při podřízení se skupinové duši také dochází k naprosté nerovnoprávnosti jednotlivců, podobající se nerovnoprávnosti jednotlivých orgánů a buněk u vícebuněčných organismů. Různé buňky mají různou životnost a postavení některých z nich je víceméně podřadné. Vývoj, který by z lidí udělal takovéto buňky, je zcela nežádoucí.

...Všechno to násilí, netoleranci, bezohlednost a krutost si tedy do značné míry volíte vy sami tím, že potlačujete svou individualitu, jako individuality se neprojevujete, a svou individualitu nerozvíjíte.

Ale jak říkám, když dáte skupinové duši jasně najevo, že jí nejste podřízeni, že jste pro ni přinejmenším partnerem, dá vám pokoj. Skupinové duše do jisté míry ctí individualitu, a ty, co ji mají, jako partnery berou.

Skupinové duše mají moc jen nad těmi, kteří se jim podřídí, kteří se jim „upíší“ - to je podstata všech těch pohádek o upisování se ďáblu. O upisování vlastní „krví“ - svou individualitou, kterou si sami „pustí žilou“.

Proto se všechny skupinové duše tolik snaží, abyste se jim „upsali“, a deprivanti se tolik snaží vás manipulovat, abyste to, co po vás chtějí, dělali dobrovolně. ...Proto politici a politické strany chtějí, abyste si je dobrovolně zvolili.

Právě z důvodu, aby byli lidé přivedeni k „milování Velkého Bratra“, aby se vzdali sami sebe a spolupracovali na svém zotročení, vznikla většina náboženství a všechny světské propagandistické systémy. ...Většina náboženství tedy nevznikla proto, aby lidé „poznávali boha“, ale aby přestali poznávat sami sebe.

Ostatně, co většina náboženství dělá jiného, než že lidem stále vnucuje představu, jak jsou hříšní, špatní, že jsou majetkem boha, jeho otroky, kteří mu musí sloužit? A co dělají ideologické systémy jiného, než že lidem vnucují představu, že jsou špatní, protože jsou, „neuvědomělí“, nebo že jsou špatní, protože si toho uvědomují „moc“? Že jsou špatní, protože by chtěli i něco jiného než práci, nebo že jsou špatní, protože by chtěli i něco jiného než peníze? Že jsou neúspěšní, protože se nenarodili v té správné posteli a nepřevedli do skutečnosti „americký sen“ - americké pohádky „pro debilny dety“ o tom, jak se pasáček stal miliardářem? ...Že jsou špatní, protože by chtěli sex, a to je přece hřích, nebo že jsou špatní, protože nemají sexu tolik, kolik by ho měli mít průměrní lidé podle zfalšovaných statistik a blábolů v bulváru, jejichž jediným účelem je srážet lidem sebevědomí a vyvolávat v nich pocity méněcennosti?

A co nabízejí jako řešení? Jen vzdání se své individuality a naprosté podřízení se církevním či světským hierarchiím. Zadupání své duše, vzdání se všeho poznání a všech zkušeností za celý život, a přijetí několika jednoduchých pouček, navíc zjednodušeně vykládaných poněkud jednoduchými slouhy dané církve nebo systému. Nebo zařadit se do „společnosti“, a i pokud člověku společnost žádné zařazení neumožňuje, „držet hubu a krok“. (I když se samozřejmě víc oceňuje, když někdo naopak bezmyšlenkovitě papouškuje absurdní propagandistické fráze, a ještě se v tomto umění s jinými předhání.) Člověk se má stát podle církevních ideologií ovcí, podle světských ideologií ovčanem, zařadit se do stáda, do davu, a pokud ne, čeká jej „věčné zatracení“, ostrakizace, posměch, nejrůznější postihy a bezdomovectví ... „oheň pekelný“ nebo umrznutí pod mostem.

Člověk by si mohl naivně myslet, že všechny ty náboženské řeči o duchovním znovuzrození, odložení „starého člověka“, přijetí Krista a podobně, mají něco společného s duchovním probuzením člověka, kdy člověk začne vnímat nové věci, a na základě toho změní své životní postoje, své myšlení, chování. A je pak nemile překvapen, když zjistí, že se po něm naopak žádá, aby své vnímání duchovního světa potlačil, aby se vzdal všeho, k čemu za celý svůj život dospěl, a přijal ona zkostnatělá dogmata.2

Samozřejmě že rétorika je jiná a tak církve naopak mluví o tom, jak to vše člověk musí dělat proto, aby „spasil“ svou duši - když ji tím ve skutečnosti zadupává. ...Podobně jako dnešní pravičáci pořád nesmyslně mluví o individualismu, navzdory tomu, že už Mussolini jasně řekl (že by se prokec?), že fašismus jeantiindividualistická idea.

Problém je, že přijetí zjednodušených dogmat mnoha lidem skýtá určitou výhodu. Bylo už zjištěno, že v mozku máme jakési centrum pro víru - a také, že je úplně jedno, čím jej „nakrmíme“. Funguje úplně stejně, jedno, jestli věříme v boha nebo na Santa Klause.3 A i zcela pochybná nebo nesmyslná víra paradoxně může člověku pomáhat, a nejen jej držet při životě, ale dokonce jej udržovat v dobré fyzické kondici.

Na konci druhé světové války Němci zapomněli jednu svou vojenskou jednotku na jakémsi malém ostrově u Japonska. Zapomenutí vojáci byli objeveni až asi po čtyřiceti letech. Po celou dobu ošetřovali zbytky své výzbroje a výstroje ... a i po tak dlouhé době v izolaci v nehostinných podmínkách byli tito pětašedesátiletí staříci v dobrém zdravotním stavu. Po celou dobu žili vírou v Hitlera a v německé vítězství.

...Takže by nemělo platit jenom (také z Bílé paní) známé „Věř, ale komu věříš, měř!“, ale také „Věř, ale čemu věříš, měř!“

Další výhoda pro lidi přijímající zjednodušená dogmata pramení z toho, že pokud člověk nějakým způsobem zjednoduší svůj život, odpadnou jisté problémy a dostaví se jistá euforie. Kdysi jsem tento jev nazval makrobiotickým efektem a definoval tak, že pokud člověk sám dobrovolně sníží svou duchovní úroveň, sám sebe otupí, přicházejí mu i této nové úrovni odpovídající, a tedy jednodušší, úkoly k řešení. A také jich přichází méně.

(Naopak svým skutečným duchovním vývojem, rozvojem své individuality můžete způsobit, že vám budou - podle vaší nové úrovně - přicházet k řešení problémy těžší, a bude jich i víc. Můžete si tak zadělat nanoc ducha.)

Své snahy o zotročení lidí deprivanti halí do maskáčů posvátnosti náboženských nauk, posvátnosti společenského postavení světských vládců, údajné morálky a etiky, obecného „blaha“ a „prosperity“, „humanity“, „demokracie“, „pravdy a lásky“, modrého peří a podobně. Když se jim nedaří lidem vnutit naplno svá dogmata, snaží se jim vnucovat alespoň „objektivní“, „vyvážený“ pohled, který je v nejlepším případě průměrem mezi pravdou a lží,4 ještě častěji však průměrem mezi pravdou a několika či mnoha lžemi. A i pravda, započítávaná do tohoto průměru, bývá náležitě „očesaná“. Před jakoukoli konfrontací se chrání prosazováním politické korektnosti, „slušného“ chování a vystupování, vyžadováním etikety. Největší svinstva provádějí s přesladkým úsměvem idiota a vyžadují po ostatních, aby jim s podobným úsměvem poklonkovali. V defenzívě vždy vyžadují, aby byla vyslechnuta i druhá „strana“, což znamená několik z nich proti jednomu, kdo říká pravdu, aby mohli demonstrovat, že on je v menšině, a tvrdit, že proto „nemá pravdu“. Jakoukoli pravdu nazývají v „nejlepším“ případě „jednostranností“, jako kdyby deprivanti představovali nějakou stranu (i když politickou často ano), zavádějí pro pravdu nová, nesmyslná označení jakokonspirační teorie, a pak tvrdí, že pravda je stejně nesmyslná jako tyto nálepky. Mluví o tom, že je třeba vyslechnout i opačný nebo jiný „názor“, jako kdyby lež byla nějakým názorem5, a ve skutečnosti jim nešlo o to, převálcovat „druhé“ podle známého hesla, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

A lidé na tuto jejich hru přistupují, učí se „společenskému chování“, etiketě, a dokonce si zakládají na tom, jak se umějí ke sviním „slušně“ chovat. Neuvědomují si, že tím, že se na rozdíl od nich budou chovat „slušně“, jen ztratí. Naopak se dokonce chlubí tím, že se nenechají - a ani by se nenechali, to by přece oninikdy - „strhnout“ k nějaké „neuctivosti“ nebo dokonce „hulvátství“. O „buranství“ ani nemluvě. A neuvědomují si, že to úplně největší hulvátství a buranství mají právě před sebou, ať umně nebo méně umně maskované pomocí drahého (nebo jen nevkusného) oblečení, nacvičených póz, frází a grimas. A pokud si to částečně uvědomují, jen je to utvrdí v tom, aby tuto hru, kterou si nechali vnutit, hráli ještě víc „doopravdy“. Přece, aby „nebyli jako oni“. Aby byli „papežštější než papež“. ...Když si sami dobrovolně uvážete na krk kravatu, nemůžete se divit, že vás pak za ní někdo chytí.

Nejlepší obranou naopak je na tuto jejich hru nepřistoupit, prostě ji nehrát. Když někdo používá slova ze slovníku, ještě to neznamená, že s vámi jedná slušně! Naučte se to poznat! To navenek slušné chování si přinesl jako náhubek pro vás. Když s vámi někdo jedná sprostě, byť „slušnými“ slovy, buďte na něj ještě sprostší! To je to jediné, co na něj platí! Jednejte s nimi podle dnes už zapomenutého hesla „na hrubý pytel, hrubá záplata“. (Nebo ještě lépe, je do pytle rovnou kopněte.) Prostě, jednejte s nimi adekvátně! Jinak jim jen dáváte energii a jejich útok je ještě silnější.

V takovém boji neplatí žádná pravidla. Jak vidíte, žádná pravidla nedodržují oni, nedodržujte je proto ani vy! Oni proti vám použijí všechno, použijte všechno i vy proti nim! Vždyť ta „pravidla“ jsou jenom a pouze nástrojem proti vám! „Platí“ jen v tomto jediném smyslu, v žádném jiném! Chtějí vás spoutat tak, jako byste vy spoutali je, kdybyste je nutili, aby s vámi mluvili jen ve verších! Seřvěte je! Řvěte na ně, co nejvíc vám to jde, co vám hlasivky dovolí! (Ale přitom se nenechte „vytočit“.) „Zadupejte“ je! Můžete po nich i házet všechno, co máte po ruce!

Necenzurujte se! Používejte jakýchkoli slov! Pokud to půjde do vysílání, některé stanice vás „vypípají“. Berte to jako cenzuru - jako to, co to je. Nenechte si namluvit nesmysly, jako že ohrožujete „mravní výchovu mládeže“, která tyto výrazy podle nich nikdy neslyšela! A už vůbec si nenechte vnutit pocit viny za to, že údajná „pravidla“ porušujete, že jste neslušní, že jste to „nezvládli“, že jste se „nechali strhnout“, že se chováte „jako oni“ nebo „jako bůhvíco“, že jste „bůhvíco“. Když to uděláte poprvé, budou z toho asi mnozí vaši známí v šoku. Pak si zvyknou...

Přestaňte si myslet, že je slušné, když s nimi mluvíte, používat vykastrovanou slovní zásobu, ve které chybí všechna slova, která se jich týkají, nepoužívat slova, která by jim připomněla, co jsou zač, nebo dokonce, že je neslušné jim to připomenout i jen opisem nebo nějakou narážkou.

A také samozřejmě nepřistupujte na jejich rétoriku, nepoužívejte jejich slov. Nazývejte věci pravými jmény. A dejte jim jasně najevo, že ne vy, ale oni jsou nevzdělanci a negramotní blbci, když neznají vaši terminologii, která může být sice nezvyklá, ale je logická a logicky odvoditelná. Vysmějte se vy jim. Oni se snaží trapně vysmívat vám. Vysmívejte se vy jim a vysmívejte se jim co nejvíc! Staňte se onou pověstnou českou „smějící se bestií“, ze kterých měli nacističtí deprivanti takový strach.

To hlavní, o co jim „jde“, tedy je, aby vás oklikou dovedli k tomu, abyste se na svém zotročení sami podíleli, abyste se stali spolupachateli. Někteří deprivanti se o to budou snažit nevědomě, víceméně médijně, jako loutky vedené skupinovou duší. Někteří vědomě a pod vnějším tlakem - ve snaze vejít se do určitých „mantinelů“. (Říká se například, že negativní mimozemšťani jsou pod dohledem jiných mimozemšťanů, a tak musí věci navléknout tak, aby to vypadalo, jako že „oni nic“. Jinak by to bylo posuzováno jako zasahování do pozemského vývoje, které by jim ostatní vesmírné civilizace netrpěly.) A konečně někteří proto, že k tomu byli vybráni oním darwinistickým výběrem - ti, kteří prováděli násilí otevřeně, nepřežili, protože jejich agresivita stoupla natolik, že se navzájem nebo sami sebe zlikvidovali.

A právě takové přežití jim neusnadňujte. Oni musí své násilné projevy mírnit, aby nakonec nezlikvidovali sami sebe! Vy ne! Když jednáte s hrubými hrubě, je to jen adekvátní chování. Vám tím žádná špatná karma nevzniká!

Na závěr si uveďme závěr knihy 1984 od George Orwella: „Dvě slzy, nasáklé ginem, mu stékaly ke kořeni nosu. Ale to bylo v pořádku, všechno bylo v pořádku, boj skončil. Zvítězil sám nad sebou. Miloval Velkého bratra.“

1 Dřív by se „nekorektně“ řeklo, že je jedno, který negr to udělá a který eunuch mu to poručí.
2 Jde tedy víceméně jen o náboženskou formu známého „Jdi s tou pravdou! Drž hubu a plav!“ ze známého filmu Bílá paní. ?
3 Většina lidí neví ani, že Santa je femininum - Santa Klaus je tedy v překladu svatá klausule.
4 Kdyby bylo něco podobného v matematice nebo ve fyzice, byl by „objektivní“ výsledek průměrem mezi správným a chybným výpočtem.
5 Názorem je jen to, co člověk sám „nazře“ a uloží na „hard disk“, nikoli on-line propaganda deprivantů.

Foto: Banksy

P. S. Orgonet:
Výstižně napsáno, a víceméně souhlasím i s větami jako "řvěte na ně" a tak dále. Autor totiž velmi správně dodává "ale nenechte se vytočit". 

To je podstata problému. Je možno reagovat křikem, nadáváním, ale musí se to umět! Což spočívá v tom, že se vás to nesmí vnitřně dotknout, že vás to nesmí zablokovat, že to zahrajete jako divadlo a stále jste si vědomi, že to je jen divadlo. Nesmíme si vytvořit emoci (vztek, lítost), protože tím bychom si vytvořili novou karmu ke splácení. Pokud nás to emocionálně "vytočí", pak jsme si zapsali novou karmu, uškodili jsme sobě a "řevem" jsme stejně ničeho nedosáhli.

Ale tento přístup, to už chce mistrovskou dovednost. Osobně tyto situace nevyhledávám, protože ta hranice, kdy se to člověka ještě nedotýká a kdy už ano, je pro méně zkušeného snadno překročitelná ... ale trénuju. Tím neříkám, že na lidi řvu. To rozhodně ne, je-li možno, tak se konfrontaci vyhnu, ale když to nejde jinak, tak i toto bez výčitek svědomí a obav, že "to není dost duchovní", dokážu (:-))

31 komentářů:

  1. Vlastne celkove peknej clanek,je v nem i dost pravdy,ale zase i polopravd,nebo zrejme nechtenejch "volovin" :-).Na kazdej pad celkove dobrej nazor a neci nazor,kazdej ma pravo na ten svuj :-).Detailne rozebirat se mi to nechce,bylo by to na hodne dlouho,tak snad jen to,ze neni pravda,bejt slovnim hulvatem na toho kdo je slovnim hulvatem na me:-).Coz je vlastne jen drobnost,ale dost dulezita.A ze slusnost,zodpovednost a moralka by mely bejt naprosto samozrejmy veci o kterejch neni spravne ani potreba diskutovat,ve chvili kdy se to stane potrebnym,signalizuje to,ze je neco moc spatne. Protoze nejde o zadny dogma ani nastroj proti komukoliv,ale prirozenou uzitecnou vec.:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo souhlasím. Je to kompot z nesourodých surovin, který se sice dá jíst, ale nechutná !

      Vymazat
    2. no ono se chce trochu zaměřit na smysl článku, ne obsah. neberu na vědomí co je v článku problematikou - to máme eliminovat - jak atd. atd. Ale beru na vědomí smysl tedy že reagovat ANO ale adekvátně. To si z toho beru a s tím souhlasím, zbytek je jen vata

      Vymazat
    3. A to jako smysl a obsah článku spolu nesouvisí ? Pak bychom podle této "moudrosti" mohli také třeba chodit trvale bosí řka, že boty s chůzí nijak nesouvisí...jak se zdá, myslet dosud lidi velmi bolí.

      Vymazat
  2. V kazdym pripade hodnotim vysoko,ze autor clanku sam pouziva svou hlavu a neboji se rict svuj nazor,jen vic takovejch,a takovejch kdo jsou otevreny dikusi a nelpej na svejch nazorech za kazdou cenu i kdyz se ukaze,ze maji "diry",nybrz je opravujou,to je dobra cesta k dobrani se neceho lepsiho.

    OdpovědětVymazat
  3. to je přesné, moje řeč

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. řeč ani ne spíš písmenkování

      Vymazat
  4. Vždyť je to tak přirozené, to co je v článku popsané. Reagovat adekvátně, ne se nechat zaskočit, nebo dokonce ze sebe dělat malého mravenečka. Jsme si rovni a není potřeba a ani to není vhodné nijak pokřivovat. A právě ti kteří se chtějí cítit, nebo být vidět jako nadřazení ostatním, vyvolávají ve společnosti / u řady lidí / toto posouzení, že se s nimi nemůže jednat jako rovný s rovným. Ale může...... Ale blbost že může, Je to tak přirozené. Jen je v lidech tato rovnost značně pokřivená. .

    OdpovědětVymazat
  5. vypadá to jako rozumná úvaha - varování před zlem. Ale je to zase jen intelekt, sféra duality, která pojmenovává nepřítele (a tím jej vytváří). to je mysl a její konflikt dobra se zlem. najdi v sobě jednotu, vědomí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Když do tebe bude někde dloubat nožem a křičet,že tě zabije....? Co napadne tvůj intelekt?:-) Můžeš mi,sím, popsat, jak v tu chvíli najdeš jednotu,vědomí? Děkuji.

      Vymazat
    2. nechá se zapíchnout - jeho volba. pokud to bylo cílem jeho duše - proti gustu....ale daleko horší je ignorovat když můžeme změnit věci a nic proti nim neuděláme,...otázka je, zda by dotyčný zakročil, kdyby někdo ohrožoval na životě někoho jiného před jeho očima...
      v relativitě nejsme proto abychom si hráli na absolutno, ale proto abychom vyjádřili úctu k životu - k všemu co bylo stvořeno abychom se mohli realizovat. a úcta k životu v mnohých případech znamená adekvátně zakročit proti agresorovi a ochránit jiného jedince...a třeba právě tohle byla zkouška a cíl vaší duše - zda jste konali když bylo třeba konat - v povětšinou příležitost reagovat máme...a to že nereagujeme je taky reakce

      Vymazat
    3. Lidi, nezastávejte se stále a znovu hloupě líbivě a sladce vypadajících manipulací. Vždyť my si tím své vyhlazení jako nežádoucí druh z povrchu zemského nakonec přece jenom vykoledujeme !

      Vymazat
    4. http://inner-light.ning.com/forum/topics/jak-se-stat-vedomym-tvurcem-sveho-sveta-a-jeho-realit-a-neomezeny

      Vymazat
  6. pojmenováním nepřítele jej vytvoříš ??? to je slušná hovadina- tato rádoby esoterika založená na absolutnu -, tou může argumentovat leda nějaký illuminát s cílem, aby mu procházely všechny činy a ti kteří ty činy vidí tak aby je ignorovali - protože děláme že to nevidíme - tak to nebude existovat že jo:D
    ale žiješ v relativitě, sám ses tady inkarnoval - ale ne proto abys dělal že nic to nevidíš a hrál si na absolutno - v absolutně můžes po smrti žít navěky. hledat v sobě jednotu a ignorovat okolí je pěkné pokrytectví ve sféře relativity:). nejsme tady ani proto abychom s něčím bojovali - ale nejsme tady ani proto abychom to co není správné ignorovali. to tady potom nemusíme být vůbec. tím že pojmenujeme věci jak jsou je můžeme začít měnit - a nikdo netvrdí že bojováním proti nim.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pekny,libi se mi kdyz nekdo premejsli nad tim co cte ......bez legrace a bez ironie.Ale ja tvrdim,ze ano,ze bojovanim!Ale jak spravne pises,nikoliv proti-,ale ZA jejich opak.....

      Vymazat
    2. Pojmenováním nepřítele víš, kdo je kdo, a co je co, a jaký máš mít k němu vztah. Někdo to pochopí lépe, nekdo blběji, a proto jsou pořád války.

      Vymazat
    3. opět nepochopení , násilí proti násilí ?? takhle se nic nezmění ...

      http://inner-light.ning.com/profiles/blogs/vesmir-kolem-nas-je-pry-jen-giganticky-hologram-vedci-pry-ziskali?xg_source=activity

      http://inner-light.ning.com/forum/topics/jak-se-stat-vedomym-tvurcem-sveho-sveta-a-jeho-realit-a-neomezeny

      jak dlouho ještě budete spát ?

      Vymazat
    4. Anonymní25. února 2014 12:06// nikde nevidím že by řekl násilí proti násilím. kromě toho, jak dlouho ještě budeš spát ty? :) nereagovat na bezpráví a svinstva páchaná na někom je vcelku závažným selháním ve světe relativity. ale nikdo neřekl, že proti nim máš vystupovat s násilím
      :)

      Vymazat
    5. Zatímco my jsme se probudili, ty jsi naopak upadl do permanentní slepoty, takže nás tu neprobouzej svojí tmou !

      Vymazat
  7. https://www.youtube.com/watch?v=mv7DbPTX4R4 - o dobru a zlu a co uděláš, když na tebe někdo útočí. nádherné video, díky

    OdpovědětVymazat
  8. po smrti navěky v absolutně ? a teď jsi kde ...

    OdpovědětVymazat
  9. Mimochodem,ten prvni Kristkuv clanek na outsidermedia je rekl bych jeste lepsi,nez tenhle ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. V každém boji, válce, zápase, ať už vymylím sebelepší zbraň, chvat, cokoli, tak obvykle netrvá dlouho a protivník – schválně jej nejmenuju „nepřítel“ – mou novou zbraň/chvat/techniku brzy okouká a skóre je opět nerozhodné…a proto boj pokračuje, akorát ve vyšším levelu…řvát nadávat a být přitom vnitřně vklidu..a protivník bude dělat to samý páč taky zjistí že je to tak pohodlnější a nebolí ho to tolik..(žeby válka strojů?to snad ne)..a až do…dokdy vlastně? Kdo je vlastně ten, proti komu bojuji, co když jsem to já sám…???...líbilo by se mi, kdybych si spokojeně chrněl v pytli (s hrubou záplatou) a někdo by mě probudil kopancem..?...jaké tělo jakého zvířete bych v takovéto situaci chtěl mít..?..žeby nejraděj…kobry?... atd. atd.
    Peace and Love is Answer :-) :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak myslis,kazdej mame pravo volby,jedni budou laskyplne cekat az sjede gilotina,druzi se budou snazit o spravedlivej svet ve kterym muzou bejt sami sebou a nemusej se bat darebaku,nikomu otrocit.

      Vymazat
  11. Máme jako lidstvo mocného nepřítele, který není vidět, slyšet, cítit, hmatat, a přesto nás ničí již od počátku našeho stvoření ! Jak dlouho mu to ještě dovolíme, jak dlouho mu to ještě budeme tolerovat ? Jsme na konci dějin, on to ví, my z valné většiny ne. Proto se svět pod jeho kuratelou stává čím dál více nesnesitelnější. Skvělá zpráva je, že už mu to dlouho trvat nebude !

    OdpovědětVymazat
  12. zkuste pochopit: NEEXISTUJE ŽÁDNÝ NEPŘÍTEL.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. NEPOCHOPIL jsem,bylo by od tebe pekny,kdybys mi to vysvetlil,jestli muzu prosit!

      Vymazat
    2. A to ti napověděl sám nejvyšší mezi lháři ? Vždyť přeci jasně řekl, že jeho triumf nad lidmi bude úplný tehdy, když lidé přestanou věřit v jeho existenci (satan) a věčné zatracení (peklo). A to se nyní děje mírou více než vrchovatou. To věřím, že se satanáš řehtá jak vytlemená bestie, když to sílící lidské hlupáctví vidí rozkvétat jak černou zahradu podsvětí.

      Vymazat
  13. ale my to chápeme:) jenže ty zkus pochopit, že tady jsi v dualitě:) jistěže jsme všichni tvořeni z jedné dokonalé energie - jsme všichni částmi boha - jsme jednota - ale ve světě duality na to mnozí zapomněli a chovají se jak se chovají, mnozí nezvládají své inkarnace a např. vraždí - tady musíš nějakým způsobem reagovat:) tohle zkus pochopit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neoháněj se pořád těmi inkarnacemi, nebo ti jednou dají pořádné K.O., abys konečně věděl/a, co nevíš, nebo odmítáš vědět.

      Vymazat
  14. Anonymní26. února 2014 17:34
    aaaa asi další pánbíčkář, který věří na jeden život a po něm nebe nebo peklo. a kdo by mu/jí měl dát jako nějaké k.o. za slovo inkarnace? vzpamatuj se člověče dokud maš čas.

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.