11. února 2014

Zrcadlo

Hezký den - „Orgonete,“
Není tomu tak dávno kdy jsem se dostal na Vaše stránky, kde jsem současně nalezl lidské hledání. 
Ano, všichni hledáme, ale ne každé hledání vede také k životu a lásce na cestě lidského ducha v tomto Stvoření. Je velmi dobré, je-li takových možností v současnosti co nejvíce, neboť ve velké převaze právě obyčejní lidé této planety již pociťují cosi přicházejícího, cosi, co změní tento tolik neklidný a zatím temný svět. Přeji Vám tedy do další Vaší činnosti jak zde na Orgonetu, tak i osobně vše dobré a mnoho světlého působení, a rovněž všem lidem mnoho trpělivosti a odvahy změnit především sebe sama!

Anti

PS: V příloze Vám zasílám článek: ZRCADLO. Zda jej zveřejníte také pro ostatní je již ve Vašich rukou, stejně jako tento mail.


Zrcadlo

Sedím před zrcadlem a dívám se do něj. Jak je možné, že vidím osobu stejnou jako já? Vždyť dělá právě to, co já!? Sedím dlouho, a člověk podobný mně sedí za zrcadlem a civí na mě stejně jako já na něj! „Co chceš? Jdi pryč!“ křičím, a vidím pouze, jak ten člověk v zrcadle vraští čelo, a zdá se, jakoby stejnými slovy křičel to samé.
Co mám dělat, aby odešel nebo se otočil? Jsem již bezradný, a tak pozvedám a házím kámen, aby uhnul a odešel. Co však vidím! Cizinec, a přesto jako bych to byl snad já sám, zvedá taktéž kámen a hází po mě! Och běda! Rychle pryč, nebo ještě schytám!
Rychle se zvedám, otáčím se a utíkám. Zvědavost však mé kroky rychle zpomaluje a opatrně se ohlížím, abych viděl vítěze! Zjišťuji, že můj kámen taktéž vetřelce zahnal, a on, stejně jako já, zvědavě kouká na mne!
Usedám tedy v přemýšlení na hroudu hlíny, která se zde náhodou jeví býti vyvýšená, a společně s nezvaným hostem, který, jak se zdá, přišel na stejný nápad, se zaposlouchávám do svého nitra. Zavírám oči a snažím si vysvětlit pro mne nepochopitelný děj.
Najednou se mlha rozptyluje a přede mnou vystupuje obraz.
Vidím velkou zahradu a zahradníka, který pobíhá sem a tam a stále zasévá a zalévá. Tato zahrada i zahradník sám jsou velice zvláštní. Na jedné straně zahrady pečlivě upravené chodníčky s pěknými květinovými záhony, na straně druhé chodník klikatý, nepěkný, s bodláčím, kopřivami a snad dokonce i jedovatými trny!
Nerozumím tomu, a tak se ptám sám sebe, co to má znamenat? Sotva si však položím otázku, ozve se ve mně něco jako odpověď. Zvláštní a tichý hlas povídá.
To, co vidíš, je život člověka dnešní doby. Všimni si dobře, jak je zahradník, aniž o tom ví, spojen s hadicí, kterou protéká velké množství vody – oživující síly. Kam se zahradník podívá, tam současně proudí síla, a vidíš, jak je zaléváno právě to, na co upíná svou pozornost, co chce a na co myslí.
Nyní si také poslechni jeho myšlenky a prožij city, které právě teď zažívá jeho nitro.
Mé tělo se dává do pohybu a po malé chvilce doslova splývá se zahradníkem.
Stojím na zahradě a dívám se směrem k upraveným záhonům. Jsem šťasten a mé myšlenky jsou plné radosti, štěstí a lásky k životu. Raduji se z přítomného okamžiku a dílo mé se daří. Nové druhy semen jsou zasety, klíčí, slibují nový nádherný záhon divotvorné krásy.
Potřebuji další semena! Kde je však vzít, přece nekradu! Vzpomenu pojednou na svou výdělečnou práci, kterou jsem nucen vykonávat, aniž k ní cítím cokoliv přitažlivého. Chmurná myšlenka zprvu slabá je nyní již mnohem silnější a aniž tuším, otáčím své kroky a pozvolna kráčím k druhé části zahrady.
Au! Nepříjemné škrábnutí mě přivádí zpět z myšlenek. Otvírám oči a s nitrem již dost nahněvaným vidím bodláčí a spoušť, kam se jen podívám. To je hnus! Kdo to udělal?! Mé myšlenky krouží v rytmu zhnusení a hněvu, protože vím, že někteří jiní zahradníci mají vše neustále krásné. Závist se zmocňuje mého nitra.
-------------------------------------------
Jako mávnutím proutku se opět pomalu vzdaluji od zahrady a hlas hovoří dále. Dívej se jen! Před mýma očima se odehrává scéna, na jakou bych nikdy ani nepomyslel. Vše se nyní mému zraku jeví zcela jinak. Dříve jsem viděl na jedné straně upravené pěšinky lemované krásnými květinami.
Nyní vidím více než jenom chodníček s krásnými květinami, cítím, že vznikl z jeho radostného chtění a zformoval se jako přímá světlá cesta jdoucí vpřed s láskou a štěstím, vírou a nádherou jeho duše, která nechala rozkvést svět kolem něj v nádhernou scenérii!
Vzápětí se otáčím a pozoruji zahradníka, kterak se prodírá bodláčím a popínavé rostliny se mu omotávají kolem nohou. Brodí se mezi jedovatým býlím, které otravuje jeho krev.
Vidím však to podstatné. Jeho hněv a vztek vytváří nová a nová semena stejné podstaty, jež zapadají do půdy zahrady. A svým zaměřením se na tuto spoušť je současně zalévá proudem síly skrze své nitro. Čím více se snaží bojovat s touto temnou džunglí, tím více se rozrůstá. Je to jako bájná Hydra, které po useknutí hlavy vyrostou dvě další! Téměř se odvracím, ale slyším „ JEN SE DÍVEJ!“ Otvírám tedy oči a pozoruji, jak bodláčí a spoušť díky neustávajícím proudům nové síly prosperují a jsou čím dál větší a mohutnější!
Oči se mi otvírají ještě více a již smím vidět, že tato část zahrady plná jedu, bodláčí a plevele je jeho současné nitro, jež vytváří stále nová a nová semena nelibosti, zlosti, závisti … Vidím, jak v půdě klíčí, rostou a dozrávají v odporné plody stejného obsahu. Způsobují pěstiteli ještě větší nelibost, zlost, závist … a z tohoto zlého chtění opět padají další semena ještě více temnější... a strhují zahradníka stále hlouběji. Zároveň je však spojen se vším, co vytváří. Nemůže od toho utéci a odejít. Neboť sám nechce!
Již dosti, chci alespoň na chvíli spočinout na kráse druhé strany zahrady a ….?! Pozoruji náhle, jak vše rychle usychá, neboť nedostává se jí dalšího zalévání – té síly, kterou teď zahradník mrhá na nicotnosti a svém zničení!
Vidíš? To není zahrada, ale duše člověka a cesta, po které putuje. Je jen na něm, jestli jeho pouť bude slunná nebo temná. Čím více se hněvá a probouzí závist a vše temné, tím má toho více, a o to rychleji se vzdaluje od dřívějšího světlého chtění své duše. Pak však také, jak je dobře vidět, v něm vše krásné a ušlechtilé pomalu odumírá, až úplně uschne, neboť jeho nitro je v tuto chvíli daleko od krásy a lásky, která jediná by mohla dát vláhu – oživující sílu k udržení dřívější nádhery.
Do té doby, než všechno krásné a světlé v duši člověka docela uschne, má člověk stále ještě naději vrátit se zpět a znovu započít se světlou cestou přinášející život. Čím déle však otálí a nechce slyšet, tím více se vzdaluje od možnosti návratu. Pak člověk zcela propadá tmě a smrti, neboť již nedokáže pochopit krásu, štěstí ani lásku, a tak se uzavírá nakonec i síla, která skrze něj proudí, neboť i on sám je jen díky NÍ živ!
Dobře víš, že zaseješ-li semínko pšenice, sklidíš celý klas pšenice, a ničeho jiného. Říkáte také, co zaseješ, to sklidíš! Nezískáš nazpět jen jedno semínko, ale získáš mnohonásobně více.
Většina lidí již nechce vědět a ani si připustit, že stejný Zákon platí nejen pro semena na této zemi, ale pro všechno, po čem člověk touží, myslí nebo dělá. Bojuje-li proti válce, neštěstí, proti čemukoliv, síla proudí skrze něj a rozmnožuje vše, po čem touží, neboť sílu vede tímto směrem tak jako zahradník, který bojoval proti zarostlé a zpustošené zahradě. Dostane tedy mnohonásobek toho, o co usiluje! To jest více boje proti válce, více neštěstí ...
Hlas utichá a já se pozvolna opět probouzím a vidím zrcadlo a toho, kdo je v něm. Usmívám se na něj a vidím, jak se současně usmívá i on, ten, kterého jsem se tak obával. Nyní již vím, že to není cizinec, ale já sám!
Teprve tehdy, až se usměji na druhé, teprve tehdy se budou usmívat i na mne. Vím již, že budu-li bojovat, zrcadlo mi vrátí pouze boj. Budu-li pohrdat, vrátí mi pohrdání, budu-li rozdávat štěstí, a to i tam, kde se mi to zdá být zatím těžké, pak - teprve pak se můj život stane krásnou nekonečnou zahradou s blankytnými jezírky zvoucí všechny, jež na svých cestách touží po odpočinku a nabrání nových sil.
Žijte v přítomnosti a těšte se ze všeho, co vám bylo dáno. Je toho velmi mnoho. Až se přestanete stále pachtit po tom, co zatím nemáte, pak budete mít vše, ba více, než jste kdy snili! Vězte, že obraz v zrcadle se nepohne dříve nežli vy sami a dá vám mnohonásobně toho, co v pravdě a bez obelhávání sebe a druhých cítíte, myslíte a konáte!
Cesta ke Světlu, štěstí, lásce a kráse je otevřená každému. Musí se však po ní začít jít, nestačí o ní jen snít!

Anti

43 komentářů:

  1. Velice inspirující. Díky Anti.
    N.B.

    OdpovědětVymazat
  2. Do zrcadla se nesmi dlouho divat, zejmena do oci. Muzete byt necim neboi sami sebou zhypnotizovani.

    OdpovědětVymazat
  3. Pekne napsany,hezkej primer a jeste je to funkcni:-).Ale jen mezi tema kdo to vedi a jsou takovi,tezko ti vrati tvoje dobro ten,kdo ti chce opravdu ublizit. Co potom,budes umirat s usmevem a diky,pod jeho rukama?.........

    OdpovědětVymazat
  4. :-) souhlasím,že napsané je to mooc hezky a v základu je to tak. Protože pisatel byl pouhým pozoravatelem, dostalo se mu i základního poučení, funkčnosti-asi pro pochopení.
    Byl jen pozorovatelem, zapoměl přidat svého tvůrce :-) S tou zaplevelenou částí zahrady - kdyby použil ihned svojí tvůrčí sílu,uviděl by, jak mění plevel v rozkvetlou zahradu :-) A nemusel by bojovat tak hekticky s plevelem. Jen prostě tu hadici oživující síly zaměřit na býlí vedle...a srdcem tak tvořit rajskou zahradu:-)
    PS: pro pana Prouda- neočekávej vrácení svého dobra, jen ho naplň, neočekávej lásku- buď sám láskou, neočekávej poděkování- poděkuj sám sobě :-) Pak nebudou přímí nepřátelé, a proti těm urputným, v jádru zlým, se lehce ochráníš- bez boje.
    Nepáchat dobro, ale prostě se jen napojit na Universum a tvořit pod jeho taktovkou.
    Hezký den všem.☼

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-))),bylo by pekny,kdyby to tak fungovaloneocekaval a neocekavam nikdy,nemam duvod,t neni to co me "naplnuje",radeji davam nez dostavam :-),jenze ono to nefunguje,ne vzdycky.Neresim to,nemusim,mam pro strach udelano:-).Jen bych nerad blamoval dobry lidi tvrzenim,ze jim zlo neublizi,kdyz dodrzej tvoje zasady!!!Neprestanu tvrdit,ze dobru dobro,ale zlu zlo,ovsem bez emoci,ma to svoje urcity energeticky zasady.Ovsem ver mi,ze dobrem zlo nepotres,to uz by tu zadny zlo totiz nebylo :-)

      Vymazat
    2. v dualitě jsou protiklady , zlo dobro atd , teď máš velkou příležitost se z toho vymanit, a posunout se jinam...

      Vymazat
    3. Jako ano, taky neříkám, že se nechat požrat zlem,jen proto,že jsem mírumilovný beránek :-) Ale tvrdím, že bojovat v pravém smylu "boje" se zlem není zrovna dobré, zlo nemá empatie,je sobecké-proto je vždy silnější než dobro, příměrem. Protože nemá empatie- má absenci lásky- tj, nerozumí lásce,empatii proto nejde touto zbraní samotnou vždy proti němu bojovat, Míjí se zbraně.. Ale pokud budeme tohle vědět,budeme se posilovat v pozitivním- tj navýšením vibrací a.když máš zvýšené vibrace, dostává se ti jakoby automatické znalosti (dosah svým polem vědomí), jak zlo vykázat,aniž by jsi musel bojovat mečem. Pokojný bojovník.

      Vymazat
    4. Funguje to presne tak. ten zákon sklizne. Zlom proti zlu opatrne, aby sme sa nezamotali!

      Vymazat
  5. Tohle můžu jen potvrdit... Já jsem se v poslední době začal s opovržením dívat na lidi, kterej se futrují od rána do večera... No a dopadl jsem uplně stejně - poslední dva týdny to do sebe cpu až skoro k prasknutí. A stejně mám pořád hlad. Možná abych se naučil je líp pochopit?...

    OdpovědětVymazat
  6. tak přesně to jsem dnes potřebovala číst, díky

    OdpovědětVymazat
  7. i ti co nevědí dostali informaci ..., jednou ji použijí

    OdpovědětVymazat
  8. Ked sa tu uz píse o zrkadle, tak sa v zrkadle dajú vidiet niektoré tváre, ktorými dusa bola v minulých zivotoch. Robí sa to takto: Sadni si asi meter od zrkadla a na lavo od seba umiestni zapálenú sviecku tak, aby bola natolko na strane (asi meter od tela) aby si ju nevidel. Pozeraj sa do zrkadla bez mihnutia oka a tvoj pohlad zafixuj na lavé oko = Pozeraj sa do tvojho lavého oka v zrkadle. (okolo je úplná tma, svieti len tá sviecka na strane). Ak sa ti to podarí, tak uvidís rýchle premietanie rôznych tvári a vzhladov, niekedy môzes byt aj úplne bez hlavy. nezvyknutý clovek sa môze zlaknút. Potom po nejakej chvíli sa toto premietanie tvári zastaví a vidís le jednu tvár. Tá tvár je pre teba podstatná v tomto zivote, nieco ti to chce povedat. Tento experiment sa dá urobit aj bez zrkadla, ked ste dvaja a máte zapálenú sviecku na strane a pozeráte sa navzájom do lavého oka toho druhého.... Tomu kto to chce skúsit prajem stastný pokus. Je to kúsok z vedomostí zo Samánskych praktík...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-))))) tyjooooo, zrazuji všechny zvědavé začátečníky! Nedělejte to. Uvidíte mnohdy něco, s čím se jen tak nesrovnáte a je to zbytečné. Dívat se takto do zrcadla....
      Pro vysvětlení- můžete vidět "svoje vnitřní zvíře" se kterým nemusíte souhlasit a hezké mnohdy není :-)) Pro pokročilé- pohledem do oka svého i druhých uvidíte opravdu co je v člověku i usazeno a nemusí to být jeho vlastní. Oko je okno do duše.

      Vymazat
    2. Kdo se zajima,vi,ze mame cast mozku jestera,cast savce,cast duchovni,atd.:-).Znam svoje "zvire" a umim ho vyuzivat,je to tak v poradku.V poradku neni kdyz nekdo nevi co je v nem a zvire ovlada naopak jeho..........na to ani zrcadlo nepotrebuju:-))))

      Vymazat
    3. Zvieracia časť aj rozum,ego môžu byť dobrými sluhami, len pozor aby neprevzali vedenie. Aj keď je pravej ľudskosti oveľa menej treba ju nechať prejaviť sa častejšie

      Vymazat
  9. Tomu příměru se zahradou nějak vůbec nerozumím. Abych měla překrásnou kvetoucí zahradu, tak pro to musím něco aktivně dělat, nic nedostanu zadarmo. Musím na té zahradě hodně pracovat, užitečné rostliny bohatě zalévat aby neuschly, a také BOJOVAT proti plevelu, čili ho nemilosrdně vytrhávat a házet na kompost, aby se z něj stala časem užitečná úrodná hlína.

    To samé třeba výchova dítěte. Nestačí se na díte jen usmívat a přenášet na něj kladné pocity, ale musí se pracně vychovávat metodou podmíněného reflexu. To znamená kladné jednání nepřetržitě chválit a neustále povzbuzovat, ale záporné jednání nekompromisně trestat.

    A stejným způsobem je třeba chovat se AKTIVNĚ i ve společnosti. Kladné věci odměňovat, záporné věci ve společnosti tepat a pronásledovat. Dám takový příklad: Poslední dobou je čtvrt Praha 5 nesmírně špinavá a zanedbaná. Kdo za to může? Samozřejmě že za to mohou radní, kteří si udělují mezi sebou velké odměny, ale na čistotu města vůbec nedbají. Ale mohou za to i občané žijící v Praze 5, kteří ty radní nežádají o nápravu a jsou ke všemu lhostejní.
    Jarmila 2

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To co popisuješ se zahradou je pěkný mrtvý anglický trávník... K přírodě přece patří i "plevel" -což je nakonec jen pojem, který vymyslel člověk. Příroda ho nezná. Zkus si zjistit něco o permakultuře --- http://ekozahrady.com/kniha_dotazy.htm . Dítěti nejlépe posloužíš tím ( paradoxně) že ho necháš, ať si vyroste sám... nikoli osaměle a smutně, ale tak jak to dítě uzná za vhodné.. Viz třeba Osho.
      A že je v praze bordel to jo. A můžou za to radní? A kdo tam ten bordel udělal? A proč nezvedneš prcinku a neuklidíš to ty se svýma sousedama?

      Nechci vypadat, že se do tebe navážím, jen předkládám svůj pohled na věc. Hezký den všem :-)

      Vymazat
    2. Souhlasím, mě naopak ty negativní věci, dávají tu obrovskou sílu to změnit.
      Ten zahradník je typický příklad pozitivního myšlení a odvracení se od skutečné reality. Vždyť přeci to negativní nám dává sílu poznání, že je něco špatně . Dobro a zlo jsou jako dvě sestry, jednovaječná dvojčata. Jedna je zlá a druhá dobrá, jedna bez druhé nemůže žít. Ty dvě sestry se neustále hádají, že právě ona má pravdu... Je jen na nás které uvěříme.
      Ta zlá vám ukáže cestu a ta dobrá smysl, lásku, víru a dobrý pocit.

      poz. Ta správná cesta s dobrým koncem je vždy dlouhá a trnitá, je to v každé pohádce, proč asi?

      Vymazat
    3. Živý život je o akci a reakci, nikoliv o nečinné meditaci. Pán se na sebe usmál do zrcadla- a pán v zrcadle se usmál na něj. Pán se zašklebil do zrcadla- a pán v zrcadle se zašklebil na něj. Aneb jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Takže souhlasím s tím, že když se budeme stavět ke světu pozitivně, tak svět nám tu pozitivitu bude zpět vracet. Jenže nesouhlasím s nečinností, my musíme svět AKTIVNĚ předělávat k lepšímu, nikoliv sedět jen na zadku a meditovat o lásce.

      Anglický trávník neznám, moje zahrada je ekozahrada. Nevím proč bych na své zahradě měla trpět plevel, když na jeho místě mohou růst léčivé bylinky. I stromy se musí řezat, aby nesly bohaté ovoce. Když bychom děti i své zahrady nechali růst divoce a nekultivovaně jako dříví v lese, tak se všichni můžeme vrátit zpět na stromy.

      Radní jsou od nás, daňových poplatníků placeni za to, aby udržovali Prahu 5 čistou. Pokud tak nečiní, tak tam nemají co pohledávat! Nevím jak si představujete, že zvednu prcinku a budu zametat všechny veřejné komunikace Prahy 5, což představuje několik kilometrů čtverečných plochy?
      Jarmila 2

      Vymazat
    4. Souhlasím s AKTIVITOU. V pozitivním slova smyslu. Jen přijímat věci tak, jak jsou, je až příliš pohodlné. A promarněním příležitostí.

      Vymazat
    5. Dokud jsme nepoznali ovoce ze Stromu dobrého a zlého, nebyl důvod, abychom měli svobodnou vůli, a museli se tak rozhodovat, co je dobré a co zlé, a k čemu, na kterou stranu se přikloníme. Sladká rajská nevědomost byla požehnáním, ale svobodnou vůlí jsme na sebe přivolali prokletí bolesti, zmaru a smrti. Dnes je doba, kdy to můžeme změnit, a zbavit se tohoto jha na věky.

      Vymazat
  10. Tuto tématiku zde také ve svých článcích popsal Merlain. Je naprosto jasné a myslím, že se stává stále více jasnějším, že pokud děláme něco v lásce, to znamená s láskou to tvoříme, tak výsledek je jednoznačně pozitivní. Pokud však děláme něco proto, že musíme, nebo dokonce, že to nechceme dělat, tak cesta k výsledku není jednoduchá, plná různých záludností, které je nutno překonávat a výsledek mnohdy i přes tyto útrapy není takový jaký by jsme čekali.
    A to je základní klíč. Každý to naprosto jistě poznal sám. Jen si toho všimnout. Jakákoliv činnost, jakýkoliv záměr. Pokud je tam skutečně vložena láska, pak výsledek také stojí za to.
    To znamená, že by to tak mělo být i v systému společnosti, v systému světa. Pak by lidstvo naprosto určitě bylo na jiné úrovni.
    Zavedený systém je však založen úplně jinak. Málokdo totiž dělá to na co má vlohy, dispozice, talent, nebo v čem se takzvaně cítí jako ryba ve vodě. Kdyby se totiž preferovaly právě tyto kritéria, které jsou základním předpokladem pro činnost v lásce, pak by i svět a život v něm byl tam kde má být.
    Je však možné toto aplikovat ve svém soukromém životě. A to také není zrovna málo. Je to jen o rozhodnutí nechat definitivně úplně stranou to co člověka nenaplňuje, co s ním nesouzní.
    V systému by to znamenalo, že protože má každý jednotlivec jiné dispozice, tak jak jsou různé činnosti, tak jednoznačně by všichni nedělali jedno a to samé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano,s tim muzu jen souhlasit,taky to tak vidim.Pises spravne konkretne ucitej clovek,tedy ty,ja.....kazdej sam za sebe,pak spolecne.Tak to muze jenom fungovat jak ma.Ale vejs jsem se ohradil vuci tomu,ze muzes jednat se zlem jak jen laskyplne umis,nic neporidis.To je treba rozlisovat.Od toho je zlo zlem,aby s nim laska samotna nic nesvedla.Nepujdu na nej tedy naivne se srdcem na dlani,aby se mnou melo lehci praci,vsak ono se s nama taky nepare:-)

      Vymazat
    2. to je ono, bojovat!! to je špatně...

      Vymazat
    3. Pro Pan Proud 15:39. No, já si myslím, že se negativitou a zlem příliš zabýváme. Neustále se nám to vštěpuje do mysli. To je záměr. Média jsou k tomu stvořená. Neustále se vše odvíjí od intrik, kriminalizování, nejrůznějšího soupeření, agrese a útoků. Nazýváme to dramata. Jsou toho plné zprávy, filmy. Je to kdekoliv. V novinách, v rádiu. A to nás neustále udržuje pod kontrolou, protože to vytváří konfrontaci v mysli. Nedovoluje to, nebo přinejmenším to omezuje mysl v láskyplné činnosti. Napětí, hněv a inspirace k agresi je mysli přímo naservírovaná, tím je kontrolovaně omezovaná proti svobodě.
      Takže ideální by asi bylo nechat zlo zlem, ať se samo v sobě hněvá. Odpoutat se od těchto aspektů by znamenalo omezení moci zla a velký krok vpřed pro naše vědomí.

      Vymazat
    4. Honzo,nemyslim si ze je idealni nechat ho :-),ale souhlasim s tim vejs,presne jak pises,porad se podsouva aby myslenky na nej byly permanentni.Jenze to jsme zase u lidi.Jak s tim kazdej sam zachazi.Dam ti priklad,ne uplne nej,ale obraznej aby se mu rozumelo.:Jsi v prirode,litaj komari,chodis snad prirodou a prad se treses,co kdyby te nejakej bodnul?Jasne ze ne,proste si jdes za svym a nemyslis na to.Jak bodne,tak placnes :-)))))).Nic spatnyho komarovi neprejes,kdyz te necha bejt,kdyz ho placnes,taky necejtis nenavist,proste jsi placnul,kde ti to ublizilo,kdyz tam byl,mel smulu.A naprosto stejne je potreba jednat se zlem,stejnej princip,ne se s nim uz predem otravovat.Jak ho potkam,placnu ho ,ted a tady,nic pred tim,nic po tom :-),ale je potreba to vedet,co a jak,z energetickyho hlediska ;-)

      Vymazat
    5. Proudíku, :-) Svůj názor jsem zde vložil jako určitý pohled na věc a třeba může posloužit k určitému zamyšlení, nebo inspiraci. A neznamená to, že by tvůj pohled na toto téma měl být špatný. Je to ale určitě na delší debatu. Ale zkusím stručně.
      Jsou samozřejmě obranné instinkty. Jsou v přírodě a jsou přirozené i pro člověka. Příroda a život v ní je tak založen. Jsme toho součástí. Nenecháš se přece sežrat tygrem, ale budeš mít přirozenou reakci, i to však nezaručuje, že tě nakonec neroztrhá. :-)) To k tvému příběhu s komárem. Některé tvorstvo je totiž na úplně jiné úrovni. Bez inteligence. Proto dochází k nerovným podmínkám. To se však nevztahuje třeba na delfíny. Ti jsou vědomím výš než člověk.
      Takže tvé plácnutí komára není zlem ale přirozenou reakcí. Nechci zde v této souvislosti rozvíjet diskusi jestli se komár může za několik desítek tisíc let vyvinout v inteligentní formu. Nejspíš ale ne.
      Já jsem ovšem měl ve svém komentáři především na mysli lidskou mysl ve které situace a informace negativity a zla potlačuje pozitivitu, záměr z lásky, činnost z lásky. A to se dostáváme k podstatě článku. Proudí to z nás, tak jak v případě toho zahradníka.
      To pravděpodobně znamená, že čím víc se zabýváme negativitou tím víc s ní zápolíme. Dáváme jí v nás dobrovolně prostor a tím pádem i svou energii.
      Pokud jsem v komentáři výše napsal, že je tím naše mysl omezovaná, tak jen ve smyslu potlačení pozitivity. Pro rozhodnutí nakolik budu se zlem soupeřit, nakolik si ho budu uvědomovat a nechám pozitivitu potlačovat ale ne. K tomuto má mysl možnost svobodného rozhodnutí.
      Takže kdyby jsme nebyli negativně masírovaní z médií a odpoutali se od ní, tak by zůstala mimo naše vědomí.
      A to mi teď přineslo myšlenku, že by měla jinou dimenzi, jiný prostor ve kterém by působila. Zůstala by vlastně tam kde je, jen my by jsme se vědomím dostali do jiného frekvenčního prostoru.

      Vymazat
    6. Nooo,Honzo,a napadlo te,ze muze existovat x realit a kazda kterou si promitnes v mysli bezi? ;-),kazdej scenar kterej stvoris svou mysli pokracuje dal?Fantasticka myslenka,co? Budes si predstavovat blackout a on bude a ty se ho zucastnis,ale zaroven jsi i ted a tady.To stejny kdyz si budes snit rajskou zahradu,budes v ni a budes to ty,ale ted a tady jsi taky ty a zijes to co prave zijes.Masakr:-)))))))))))))).Kolik takovejch svetu a scenaru za zivot stvorime a mozna jim tim vdechneme zivot,realitu:-)).Krucinal,jen prijit na to jak si vysnit ten novej system a pak v nem zustat,to by byla vyhra v loterii:-)

      Vymazat
    7. Proudíku. Ano, tvá myšlenka vypadá jako fantastická, ale je možné ji brát v úvahu.
      Jedno je jisté, Je toho důkazem život přírodě. Na Zemi je celá řada určitých úrovní vědomí. A v těchto úrovních se pohybuje i lidské myšlení.
      Příkladem k tomu může být i naše vzájemná debata. Někdo si to může vykládat jako určitý způsob " hledání ", nebo vysvětlení. A někdo jiný si tuto diskusi může vykládat jako magorii.
      Takže vliv zla a negativity může každá mysl brát rozdílným způsobem, To znamená, že i pomyslný boj s těmito aspekty může u každého probíhat jinak.
      Lidstvo se sice považuje za inteligentní formu, ale ani na Zemi není formou nejvyspělejší - co se týká vědomí. Poukázal jsem v předchozím komentáři na delfíny. To je velmi vhodný příklad jejich vysoké úrovně vědomí. Člověk jim mnohdy škodí, v oceánech dochází k ropným haváriím a znečišťování jejich prostředí. Dokonce to ohrožuje jejich život ve fyzické formě. A podívejme se jak se oni zachovají k člověku. Vždy přátelsky a radostně. Je tam láska v každém aspektu. Proto nejsou formou predátorů. A co na to člověk ? Překvapuje ho to, je ovlivněn jejich přátelstvím a to pak evokuje lásku k nim a proto jakýkoliv nepřátelský záměr proti nim najednou nepřichází v úvahu. Jsou pozemským důkazem vyspělejšího vesmírného vědomí. Nejsou ani sami mezi sebou nepřátelští, jsou jako jedna rodina.
      A z toho vyplývá fakt, že jejich vědomí má mezi jednotlivci stejnou, nebo velmi podobnou úroveň, nejsou frekvenčně každý jinde. U lidstva tomu tak ale zatím není.

      Vymazat
  11. Anti-krásně napsáno
    Martin

    OdpovědětVymazat
  12. A poučení z tohoto příběhu? Nelezte vysmažení před zrcadlo)))
    r.m.

    OdpovědětVymazat
  13. Pořád stejné téma a stejná konfrontace- aktivní život versus pasivní přijímání všeho, samozřejmě s láskou....pročpak asi Ježíš rozezleně vyhodil směnárníky z chrámu? Měl přece podle toho nejsprávnějšího učení, které je zde neustále interpretováno, s láskou v srdci na ně myslit, a nedělat vůbec, ale vůbec nic. Jinak souhlas- co zasejeme, to sklidíme. Pokud vyhodím směnárníky z chrámu bez nenávist v srdci, jednám správně. Není toto učení o pasivním přijímání zlého nová iluminátská taktika?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pali ti to,taky uz me to napadlo,ale jeste nemam jasno jak to vlastne je,ano i ne jsou zatim jen "teorie" ,coz znamena: muze bejt,ale nemusi,podle toho se k tomu stavim,hledam:-).Tahle vseobjimajici laska mi silne pripomina kazani cirkevnich kazatelu,v cim zajmu kazali a kazou,netreba rozebirat.Nastesti je jeste dost lidi co si z tech kazani dokazou vybrat to dobry a nad ostatnim zakroutej hlavou,rika se tomu premejsleni:-).Nekazou se vzdycky jen bludy,lidi lip "slysej" na polopravdy bez poradnyho vysvetleni nez na vysloveny lzi.

      Vymazat
    2. Posledni dobou se casto setkavam s predcitanim pisma svatyho.No mival jsem ve zvyku odpovidat na otazku moji viry,ze jsem ateista,ale dospel jsem k tomu,ze jsem takzvanej "jinoverec",a jako takovej radim vericim(vsem),aby byli vic kriticky k tem vecem a premejsleli,domnivam se,ze tak jako si casto spetne vysvetlujeme lidovou moudros,stejne jedname i s bibli,napriklad,kdyz opomenu jeste fakt,ze i ta uz byla hned na pocatku zmanipulovana k obrazu kohosi.Takze zase sbirka polopravd.Ale smekam pred tema kdo umej ty polopravdy oddelit od ostatniho a poskladat dohromady.Takze,ucit se skladat,ne generalne zatracovat,a hlavne premejslet,ne nekriticky prebirat,to ostatne plati temer o vsem.Kdo se nauci poslouchat ony prvotni odpovedi(dusi) a jeste pouzivat rozum,maji skoro vyhrano,jen tak nenaletej:-)

      Vymazat
    3. Jednu z vecí, ktorú ma človek tendenciu robiť je hladieť na osoby v histórii, ktoré postavil na zvláštne miesto a podľa ktorých dnes 2 000 rokov po tom čo žili interpetuje do svojho života ako nejaký neomylný príklad. Často mu neprichádza že títo ľudia, ako Ježiš, či Budha boli obyčajný ľudia, hladajúci svoju pravdu, v svojom čase, v svojej dobe. Energie sa za tých 2 000 rokov poriadne zmenili. Ten kto medituje a nič na vonok nerobí robí podla môjho názoru veľmi veľa, lebo pôsobí svojimi energiami na okolie a prilieva mierumilovnosť a bez konfliktnosť do kolektívneho vedomia. V prvom rade BYŤ a až potom ak to je potrebné konať. Dnes aj vieme, že chrám je vnútri v človeku v srdci. Evanjelia boli mnohokrát prepísané, sfalšované na to aby slúžili moci. Nedá sa s istotou vedieť, že či sa Ježiš skutočne takto zachoval. Jedno sa však dá s istotou povedať. Ten Ježiš, v mene ktorého sme boli po tisícročia zotročení, zabíjaní, obmedzovaní určite neexistoval. Jediné čo človeku vlastne zostáva to je žiť si svoj život! Aké právo by vlastne mal, konať a presviedčať niekoho o svojej pravde? Dobrým príkladom je napríklad Marcela z hôr, ktorá žije svoj život ona vlastne nič nerobí len si tvori SEBA. Iným prikladom sú napríklad pani Puklová, či Ivana Adamcová, ktorí zasa ropzrávajú ľuďom o duchovných realitách a tak mnohým vysvetlujú ich duchovné zážitky, ktoré si ľudia nevedeli samy dať do súladu. Áno takých Budhov a Ježišov tu máme stále okolo seba viac ako dosť, tí by nám vedeli pomôcť v našej duchovnej ceste pokiaľ si nevieme rady samy, ale mi ich mnoho krát nevidíme, lebo náš zrak je niekde inde, mnoho krát 2 000 rokov do zadu, kde uctievame človeka, ktorý mal zrejme veľmi ťažkú karmu, keď ho stretol osud ukrižovania, ktorý je plodom násilnosti, pretože duch svätý sa vôbec nepýtal Márii či ho chce za muža, ona už mala niekoho iného a on ju znásilnil = porozmýšľajte nad tým. Okrem toho sa tu prejavuje takzvaná svätá trojica, ako rodina = čudná to rodina, kde je len otec, syn a nedefinovateľný duch svätý i keď ako som spomenul vyššie by sme podľa skutkov niekoho posudzovali, tak jednoducho znásilnil Máriu/pannu. Toto nie je z mojej strany posudzovanie, odsudzovanie, ale konštatovanie, že je najvyšší čas sa z tej Ježišovskej ilúzie zobudiť, ilúzia ktorá nám priniesla nesmierne utrpenie. Čiže ešte raz! Buď!!!! a až potom ak to cítiš v svojom vnútri konaj!!!

      Vymazat
    4. Ano, souhlasím s tím, že modlitba a meditace mají velký vliv na okolí, a pomáhají ho povznášet. Jinak se nehodlám hádat nad tím, zda Ježíš existoval či nikoliv.Každý má svou pravdu a svou interpretaci. Mimo jiné paní Puklová měla na své duchovní cestě Ježíše jako učitele.Příspěvek Zrcadlo se mi velmi líbí, souzní s biblí, byť mnohokrát přepisovanou, souzní s mou představou. Nelíbí se mi pouze některé diskusní příspěvky, proto jsem reagovala.

      Vymazat
    5. Pro Ivana B.
      Všude, naprosto všude ve výpovědí písmem (nejen Bible) všech duchovních knih jsou záměrně, nebo špatným překladem vloženy tzn. blokace informací (pravdy). Vše psané je třeba číst srdcem,né očima :-).
      Ježíš Kristus- písemné výpovědi příběhu byly "trochu" poupraveny, pravda, ale podstata jeho existence tady, jako člověka, jeho učení, je přínosem pro lidstvo, ač to již 2000 let nepochopilo - bohužel. Písmo je mnohdy zavádějící výpovědí a ještě horší je jeho záměrný výklad. (to platí o všech Mistrech všech náboženstvích)
      Utrpení nepřinesl sem Ježíš, ale lidé,kteří zastínili jeho učení,poslání. . svojí lstí a chtivostí ovládnout skrze Jeho celý svět...
      PS: Ježíš Kristus, jak byl nazván tento člověk-Mistr, neměl již žádnou karmu,když sem vstoupil, proto nebyl ani ukřižován. Ale vykladačům se to hodilo do krámu.

      Vymazat
  14. "...jako si casto spetne vysvetlujeme lidovou moudros...." OPRAVA: jako si casto spatne vysvetlujeme lidovou moudrost....

    OdpovědětVymazat
  15. Nemyslim si Ivane ze je rozumny pomahat druhejm vykladem svoji pravdy a jejich duchovna :-),jiste je ten zamer dobromyslnej,ale je spatnej.Myslim si,ze pomoc druhejm je jen v ukazovani moznosti cesty a zpusobu mysleni smerem k vytvareni dobra pro vsechny,vzbuzovani zajmu,rozhodne ne ve vytvareni a hnani stada ve stade.Neni totiz zadna jejich,tvoje,moje pravda,ona je vzdycky jen jedna pravda o urcity udalosti.A nejvetsi cenu ma ten kdo kona sam ze sebe,sam se dobral toho co a proc dela,a k tomu je dobry mu pomoct ale ne to udelat za nej.

    OdpovědětVymazat
  16. Pravda a vyklad pravdy jsou dva pary bot!

    OdpovědětVymazat
  17. Ještě jednou reaguji na tento článek- nedá mi to- vše vychází z myšlenek- a to nemyslím plané přeskakování našich myšlenkových pochodů, ale nejniternější myšlenky, podpořené našimi city- nejvnitřnějšími tužbami.Tyto myšlenky se spojují s myšlenkovými formami stejného rázu, a vracejí se s větší silou ke svému majiteli. Dobře popsáno v knize Svět Grálu. Každý touží po něčem jiném, např. po duchovním poznání. Na základě těchto myšlenek pak dochází k činům. Některé činy, paradoxně vypadající báječně- např. podpora chudých dětí- pokud by za nimi byla pouze touha po zviditelnění se a naše pýcha, jak jsme dobří- je to špatné. Stejně tak- pokud bojuji proti znečišťovatelům přírody, a důvodem je starost o všechny děti a jejich zdravý vývoj,ne nenávist k těmto ničitelům- nedopouštím se ničeho špatného, a nenesu si karmické následky.Mimochodem- přirozené účinky těchto božích zákonů jsou známy už hodně dlouho, ale jelikož v tomto století proudí na zem zvýšený příliv energie, následky našeho myšlení a cítění se pocítí mnohem dříve. Pokud se tyto přirozené zákony zjednoduší a za nejsprávnější bude považován pouze postoj pasivního a pokorného přijímání všeho zla, jak jsem napsala 1:44, je to podle mne nepochopení těchto božích zákonů

    OdpovědětVymazat
  18. Poradí ti každý, poradí ti každý, poradí ti každý Láma když se na tě pekla tláma otvírá. Bude Ti líp!! J.A.R.

    OdpovědětVymazat
  19. Proviňuji se pouze tehdy, pokud nechám trpět své bližní, pokud jim nepomůžu přímo, nebo radou , modlitbou či meditací. Vždyť to je úkolem bytostí ve vesmíru- pomáhat duchovně slabším

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.