12. ledna 2012

Meteorolog k tryskovému a zonálnímu proudění

Díky Snowmanovi za hbitou odpověď na můj nevědecký dotaz, zda by klimateroristé mohli nasměrovat tryskové proudění o rychlosti 500 km/h k zemi - představte si ten masakr. Uf, to se mi ulevilo, že to jen tak nejde. Doufám, že to vědí i klimateroristé. (O co, že to zkusili/zkoušejí?)

Ahoj :)

Jednak posílám fotku dnešního podvečerního sprejování; evidentně před noční silnou studenou frontou od severu až severozápadu...přece by nemohli nechat takovou situaci bez úprav, že... 8)

(P.S. Orgonet: U nás v ČB bylo dnes velké sprejovací rušno, dráhy letadel rovné i různě zahýbané (zatáčky dělají, když jim hodně záleží na výsledku), a jedno éro to nade mnou dokonce otočilo o 180° - asi si něco zapomněli doma (:-)))


K tomu jet streamu / tryskovému proudění - s tím je to složitější. Ono samotné tryskové proudění nelze rozhodně moc přiblížit k zemi - z principu jeho samotného vzniku. Ale manipulace s ním je určitě hodně důležitá, při pokusech vytvořit hodně extrémní situace.

Tryskový proud vzniká ve výšce 7-12km (20 km už rozhodně ne) v důsledku dynamiky na rozhraní globálních vertikálních cirkulačních buněk, které jsou 3 na každé polokouli http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/vseobecna-cirkulace-atmosfery.jpg 

My jsme na pomezí č.2 a 3. Zde je to s lepší grafikou http://zemepis.jergym.cz/foto/31/vseobecna%20cirkulace%20atmosfery%201.jpg

Tlak ve výšce vzniku jet streamu je kolem 200-400 hpa; tedy zhruba třetinový jako u země a je to zhruba uprostřed atmosféry, pokud to vezmeme z hlediska hmotnosti vzduchu nad a pod nějakým místem (tlak neklesá s výškou lineárně) --- a z tohoto logicky vyplývá, že právě v této oblasti je největší dynamika vertikální cirkulace v atmosféře, a proto tu tedy jet stream vzniká.

No ale - jak se tedy může s jet streamem "hýbat". Vezmu to hodně zeširoka:

Polární fronta, na které je jet stream položen, je mezi 45-70°s.š. a nejsilnější je jižně od středů cyklón v této oblasti (tedy v oblasti nejsilnějšího zonálního proudění). Na stejných místech je tedy nejsilnější i jet stream. Běžné má rychlost mezi 100-300km/h, ale v takovýchto situacích může mí i těch 500km/h a není to nic zvláštního; nejrychlejší hodnoty tryskového proudění, které byly naměřeny, byly prý dokonce přes 700km/h. U cyklón také bývá nejníže položen, tedy kolem 7 km. Z principu moc níže být nemůže, ale má velký vliv na proudění pod ním.

U silných cyklón se obvykle dostane velmi nízko tropopauza (hranice mezi dolní troposférou a stratosférou nad ní, obvykle bývá položena 10-25km nad zemí); a nezřídka kdy se dostane až pod tryskový proud a stratosférický vzduch se smíchá s troposférickým - a při dynamice pod tryskovým proudem to způsobí právě ten nejsilnější vítr co bývá i dole; takováto situace tu nastala právě i za orkánů. A například teď 6.1. za této situace http://www.wetterzentrale.de/pics/archive/2012/avn/Rtavn00120120106.png tropopauza klesla až k povrchu a u země byl místy vzduch až ze stratosféry...a taky pěkně silný vítr.

Takže shrnuto (a pro ty, co se odborných termínech moc neorientují): tu máme jasný důvod, proč je v poslední době všude v mírných šířkách severní polokoule tak prosazováno a uměle zesilováno ono zonální proudění, o kterém jsem psal nedávno. Jen na něm tu může vzniknout silný jet stream a pod ním pak velmi silný vítr.... 

Bohužel před tímto jevem myslím orgonit pomoct zásadněji nemůže; protože na rozdíl od větru v bouřkách, který je způsoben lokální dynamikou bouřkové oblačnosti v jejím jádru, tak tady se jedná o rovnoběžné proudění velkých vzduchových mas.

Pěkný den
Snowman

P.S. Orgonet.
Snowmane, velký dík za vysvětlení. (Jen myslím/doufám, že orgonit přece něco pomůže ... přírodní jevy nejsou přece jenom tvrdá fyzika ...)

Nedivím se, že nevědomí oficiální meteurologové žasnou, co to počasí dělá. Třeba jako Dáša Honsová v tomhle článečku z Blesku ... Dášo, kdybys tak věděla (což nehrozí) ... to by tě do Blesku psát nenechali.

11 komentářů:

  1. Ehmmmm...
    Ten obrázek "s lepší grafikou" je sice barevnější, ale je špatně. Buňka 2 rozhodně nebude mít horní i spodní proudění směrem k pólu, to by za chvíli v tropech nebyl žádný vzduch. Předchozí obrázek je správně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 1:23 - No, právě že obrázek, který se vám zdá jako špatný; je správnější. Tyhle buňky totiž nevyjařují proudění v celé atmosféře, ale jen v troposféře = v oblasti kde platí, až na lokání vyjímky že s nadmořskou výškou klesá teplota a tak tam fungují takovéto cirkulace, založené na konvekci právě. A proto jsou na hranici buňek znázorněny ty propadliny - tam se dostává stratosférický vzduch o dost níže k povrchu.
      No a tedy v horní části troposféry opravdu vzduch velmi pomalu cestuje k pólům; ale zpět se vrací stratosférou. U rovníku začíná stratosféra v oblasti s tlakem něco přes 50hpa; u pólů ale většinou s 200-250hpa ještě.

      Takže se to ceké znázorňuje oběma způsoby.

      Ten první obrázek je více schématický a nebere skoro v úvahu rozdíl výšky buněk u pólů a na rovníku. Platil by úplně, když by se "uřízlo" vše nad cca. 15km.

      Druhej obrázek aby byl úplně správně tak by měl mít v prostřední buňce uprostřed zpětnou šipku, stejně tlustou jak je ta dolní...a ta horní by měla být jen taková malá, slabá, jako proudění v nejvyšší troposféře. To tam je právě, protože buňky u rovníku mají kolem 25km na výšku, ale u pólů jen kolem 15km; a je to způsobeno teplotou, každopáně tam ten vzduch kvůli tomu takto proudí od rovníku.
      A ten zpětnej stratosférickej proud nemá problém proudit trvale "do kopce", protože ve stratosféře už je jinej způsob teplotního rozvrstvení. ;)


      Pěkný den,
      Snowman

      Vymazat
  2. Bouřky!!!!
    http://www.novinky.cz/domaci/256073-na-cesko-se-vali-neobvykle-zimni-bourky.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ty v zimě můžou být právě jen za zonálích vpádů a díky tomu jet streamu co byl opět nad náma, byl obrovský střih větru. ;)

      Snowman

      Vymazat
  3. Bydlím v Mikulově na Moravě a poprvé zde sněžilo myslím 21.12 a vydrželo to asi dopoledne a podruhé až dnes a to asi 1minutu

    OdpovědětVymazat
  4. Bydlím v Mikulově na Moravě a poprvé zde sněžilo 21.12 a nevydrželo to ani do poledne, podruhé až dneska a to trvalo asi 1 minutu déle OPRAVDU ne!

    OdpovědětVymazat
  5. nedávno, pri pohľade na fotku haarp vysielača ma napadlo, že u nás na východnom slovensku ho našťastie postaviť nemôžu. Na druhý deň by bol celý v zberných surovinách :-))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To asi těžko, protože když je haarp v činnosti (a to bývá velmi často), tak usmaží na uhel každou živou bytost v jeho bezprostřední blízkosti !!! Mluví se o tom v souvislosti s podobnou "havárií" při spuštění haarpu v jednom pořadu Jesse Ventury, když slídil kolem takového zařízení v Gakoně na Aljašce !!! Takže krádež kovů z haarpu rozhodně nehrozí !!! Navíc je taková oblast obvykle "v plotech" a také pod ostrahou strážných s ostře nabitými sapíky.Nakonec : vždy se jedná o vojsky chráněné území nebo zařízení. Takže i z těchto důvodů by byla krádež prakticky nemožná...to útok na takové zařízení, to už je z jiného soudku...

      Vymazat
  6. http://www.sat24.com/ ve 12h jakýsi kruh okolo Anglie.

    OdpovědětVymazat
  7. Honsová má hnojárnu, NENÍ oficiální meteorolog, věští počasí z koule. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Přesně toto pásové proudění a přesun obrovských oblačných mas v pásech se děje nad českokrumlovskem a českobudějovickem již delší dobu (od poslední dlouhodobé chemodeky v listopadu až prosinci 2011)nepřetržitě ! Tyto pásy ale nejsou nijak vysoko. Odhaduji to na max.3 km. Zajímavé na těch pásech oblačnosti je, že proudí od SZ na JV bez přerušení jak na automatické lince po celé dny.

    Před několika dny bylo dopoledne zcela jasno. A kolem poledního se zničehonic začala nad horou Kletí formovat obrovská oblačná koule, ano doslova koule ne obvyklé mraky, jejíž chvost vycházel z vrcholu hory. Škoda, že jsem neměl po ruce foto. V té souvislosti mě napadlo, že je tam vojenský vysílač a též TV věž 182 m vysoká, posázená hrozny různých zařízení. Již delší dobu oba vysílače podezřívám z aktivní účasti na klimaterorismu nejenom v ČR !

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.