Aolian: Jak jsme čistili planetu, pozorovali počasí a pronikali do tajů dávné atlantské epochy

Toto je Aolianův příspěvek ze 4. dubna, omlouvám se za jeho opožděné zveřejnění z důvodu své nepřítomnosti na webu (:-))). Omlouvám se i všem ostatním, jejichž mailové příspěvky od 3. 4. dosud nebyly vyvěšeny, zítra se vynasnažím udělat, co se dá. 

Jak jsme čistili planetu, pozorovali počasí a pronikali do tajů dávné atlanské epochy 

a co všechno se nám při tom přihodilo

Rozkouskovaná sluneční soustava a přežilá „Atlanská epocha věku Ryb“, která neumí skončit

Poslední březnové dny se nesly v mírně dramatickém duchu. Horlivě jsme se snažili očistit jádro naší matičky Země od cizorodých civilizací, u nichž jsme zjistili vehementní snahy zkratovat důležité planetární transformace a síly přírodních živlů. Nadřeli jsme se festovně a výsledek? Žádná sláva. Při každém větším čištění se z podzemních prostor uvolnilo velké množství spoutaných či připoutaných duší, kousků duší a přírodních bytostí. S cizorodými civilizacemi ale hnout nešlo, ať jsme dělali, co jsme dělali. Chvílemi to vypadalo, že jsou už pryč, najednou se tam ale objevily znovu a dokonce jsem měl pocit, že čím víc se snažíme je tamodtud dostat pryč, tím víc se nám jejich hlavní předáci vysmívají a tím víc jsou si jistější svými vůdčími posty. Stejně jako politici ve vládě a parlamentu. Prostě MY jsme tady a MY tady budeme dál a vy se třeba postavte na hlavu!


Mezitím se mi ukázalo, že rozkouskované duše mají nejen bytosti, ale také krajinné celky, významné kopce, sopky, kontinenty, oceány, že i naší planetě chybí kousky duše, ostatním planetám také, rovněž i Sluníčku, Měsíci, souhvězdím i galaktickému jádru… A aby toho nebylo málo, zjistili jsme, že v celé naší sluneční soustavě je velké množství různých nízkovibračních a chaotických meziprostorů obývaných temnými astrálními entitami. V těchto meziprostorech je zároveň poutána či doslova „zaseknutá“ celá řada přírodních bytostí, lidských duší či kousků duší. Systémy, které mají překypovat transformační energií, jako je Sluníčko a Galaktické jádro, nemůžou pořádně zabrat, protože mají kousky svých duší vězněné v podzemí naší planety nebo někde na Marsu, kus duše naší planety je zase „zaseknutý“ a ztemnalý na Venuši, ta má zase kus své duše na Orionu, atd. atd. … No prostě pěkný binec a blázinec. Jestli jsem si kdy myslel, že poměry na naší planetě souzní s heslem „Nic není nemožné“, tak jsem za ty poslední březnové dny nabyl dojmu, že toto heslo platí pro celou naši sluneční soustavu a možná i pro celý náš vesmír. Řídící Vesmírná Bytost na sobě totiž nese všechny znaky zdejších průšvihů včetně traumatizujících temných blokád z pradávné atlanské epochy.

Celé tohle poznání na mě zapůsobilo jako zdrcující ledová sprcha a chytil jsem z toho pěknou depku. Prožíval jsem hrozné pocity beznaděje a kroutil hlavou nad novými zprávami některých esoteriků o velkých a převratných transformacích naší planety. Vždyť tady hlavně drží jak přibité již dávno překonané, hmoťácké a nízkovibrační energie z neuzavřené atlanské epochy a planeta ne a ne chytit druhý dech a pořádně se odrazit ode dna té chudobné, vyžilé a ospalé mdlotiny. V tomhle vyčpělém prostředí by spíš jeden usnul než by ho to nutilo pořádně zabrat na svém osobním vývoji. To je tak k naštvání, až mě popadá neskutečně silná motivace chtít s tím něco udělat! Prokletá Atlantida!

Naráz jsem spořádal tabulku silné hořké čokolády a k tomu schroupal nejméně pětadvacet pangamínových tabletek, potěšil se prvními jarními květinami na zahrádce a potom přišla Nová Inspirace pro práci. Moji milí astrální spřízněnci mi s lehkým humorem naznačili, že je potřeba více zapojit své natvrdlé mozkové závity, co se analytického myšlení týče a pak mi možná docvakne, proč se ta prokletá atlanská epocha s tím svým ještě prokletějším a zpátečnickým věkem Ryb stále nemá k řádnému odchodu ze scény. Je to prý docela jednoduché a logické… Když Atlantida, tak Vodní Živel, když Vodní Živel, tak je třeba se mrknout, jak jsou na tom vodní bytosti a pracovní složky Vodního Živlu. Postupně jsem do toho začal pronikat a došel ke zjištění, že atlanskou epochu nejde uzavřít, protože vodní bytosti mají problémy odejít ze svých pozic a předat je svým nástupcům z říše jiného přírodního živlu. Pokusmo jsem se zaměřil na údolní krajinu za humny, kde staří pamětníci pamatují překrásné a hluboké močály, které však byly po válce nelítostně zmeliorovány a přeměněny na ornou půdu. Zdetekoval jsem zde neuvěřitelné množství ztemnalých a depresivních vodních bytostí, které se zde již nemohou uplatnit, nedokáží však samy odejít do středisek svých skupinových duší k očištění a případným transformacím. Musel jsem vyvinout poměrně velké úsilí, než se mi podařilo vodním bytostem z vyschlého údolí zrušit jejich úkoly, odpoutat je a přivolat jim zdatné pomocníky, kteří byli schopni odvést je do vyšších světlých úrovní. V zájmovém území jsem vyčistil zbytky negativních emocí aj. temných reziduí a sledoval, co se bude dít dál. Do očištěné krajiny postupně začaly přicházet bytosti Živlu Ohně a zaujímat své nové pozice. Na chvilku jsem se zamyslel a potom mi svitlo v lebce, proč tomu tak je. Ohněm vlastně všechny ty průšvihy začaly, soupeřením o moc počínaje a blokací klíčových přírodních sil konče, průšvihový karmický kruh se tedy musí uzavřít zase přes Oheň. V praxi to tedy znamená, že po věku Ryb nejspíš nenastoupí věk Vodnáře, ale věk Berana. Nebo se věk Berana a Vodnáře spojí dohromady ke společnému působení? Mělo by to svou logiku, neboť Větrem poháněný Oheň má větší sílu a rychleji se rozšíří na všechna svá působiště. Přidají se k nim i síly násilím uspávaných bytostí zemského živlu?

Dospěl jsem tedy postupně k závěru, že překonaná atlanská epocha nemůže skončit hlavně proto, že na naší planetě je bezpočet vodních bytostí, které zde již nemají žádné úkoly, nedokáží ale samy odejít a tak tu v obrovských kvantech temnají a vnáší do krajiny mnoho nízkovibračních energií bolesti, utrpení a negativních emocí. Na plošně odvodněných místech dokonce vytvářejí hutné temné krusty, které zpomalují proudění energií v krajině a ubíjejí spontánní projevy jiných přírodních bytostí. Bezpočetné množství vodních bytostí temná na dně obřích přehrad, v podzemí velkoměst a pod příkrovy ledovců. Další velká kvanta těchto bytostí temnají v atmosféře, kde rovněž zpomalují svižné energetické proudění. V mezivrstvách vytvářených HAARPem je možné dokonce detekovat různé polofantómické až fantómické bytosti vody a vzduchu, které podléhají umělému programování počasí a napomáhají jeho realizaci dle chtění klimateroristů. V některých krajinných celcích jsou zase k vidění temné vrstvy nešťastných vodních bytostí symbolizující přibití na umrlčí kříž. Jakési „ukřižování Vodního Živlu“. Když si ale vezmeme, že Ježíš byl fiktivní bytost, jež stvořili luciferovci převážně ze složek Vodního Živlu (s dominantním postavením „nepohodlné“ mořské panny ze Středomoří), má to logiku. Ukřižování Vodního Živlu jako obratný manévr ke stabilizaci atlanské epochy věku Ryb, kde nelze nic pořádně přetransformovat a která umožňuje existenci iluzivních meziprostorů jak v astrálu, tak i v hrubé hmotě. Hlavně proto, že se sama nachází v iluzivním meziprostoru kvůli opakovanému zneužití přírodních sil a pod nákazou cizorodých převážně náboženských implantátů. Naštěstí jde ale soustředit svoje síly a myšlenky a pořádně se s nimi opřít do těch zatvrdlých temných vrstev v krajině. Když vyvineme dostatečně silný potenciál čistící energie, hutné krusty začnou postupně praskat a „odtávat“, až veškerá temná energie v nich uložená vysublimuje do koloběhu záření. Zatím mi však připadá, že těch ztemnalých vodních bytostí a hutných emočních vrstev je na naší planetě nekonečně mnoho. Nedivím se tomu ale, protože tento vesmír měl původně mít vodní specializaci a Vodnímu Živlu tady byla opravdu věnována mimořádná pozornost. Energie vodního živlu však byly zneužity a spotřebovány natolik, že celý systém ustrnul ve vývoji a pro uzavření hlavních karmických kruhů přirozeně nastupuje dynamická síla ohně.

Také my máme v sobě ztemnalé vodní složky bez úkolu

Pro práci i osobní vývoj máme k dispozici složky a síly všech čtyř nebo pěti živlů, pokud do nich zahrneme i přírodní radioaktivitu. Teď vás ale vůbec nepotěším. S přáteli totiž postupně zjišťujeme, že v našich astrálních tělech trčí a temná celá řada vodních složek, které nám pomáhaly v našich předchozích etapách našeho vývoje, nyní se však propastně ocitají bez úkolu a brání našemu dalšímu vývoji. Tvoří četné temné blokády zejména v oblasti hlavy, srdce a kotníků. Vnášejí do naší psychiky depresivní nálady až stavy beznaděje a oslabují naše ukotvení do hmoty. Mají tendenci přetkávat naši korunní čakru do fiktivních náboženských systémů, které navozují stavy pasivity, že všechno vyřeší „bůh“ nebo probouzejí pocity jakéhosi strachu až zastrašování, abychom nic aktivně nepodnikali, že stačí jenom se modlit a prosit boha (anděly) o pomoc. Postupně ale zjišťuji, že celá řada těch tzv. „andělů“ jsou ve své podstatě také hlavně spoutané přírodní vodní bytosti s nepřirozenými náboženskými nástavbami. Ztemnalé vodní složky v našich astrálních tělech nám mohou navozovat i pocity jakési vlastní slabosti, nelásky nebo naopak přílišné lítostivosti jakož i přecitlivělosti na vnější prostředí či dokonce jakési potřeby obětovat svůj život za prosazení lepších ideálů v lidské společnosti. Spousta malých dětí trpících atopickým ekzémem má v sobě nadbytek ztemnalých a nakažených vodních složek, které je potřeba aktivně vyčistit. Většina z nás tady byla zreinkarnována v době druhé světové války, odkud jsme si do současného života přinesli negativní zápisky uložené především v emocionální úrovni našeho vnímání. U některých osob je tato úroveň doslova prosáknuta četnými traumaty a stresy. A jelikož emocionální úroveň osob i krajiny souzní převážně s vodním živlem, není divu, že se nám stále kolem dokola vracejí cykly nepohody a depresí. Voda je tvárná a plasticky se přizpůsobuje svému prostředí. Nemohou s námi temnáři nejlíp manipulovat právě přes naše ztemnalé vodní složky? Něco na tom asi bude, jakmile se na to zaměřím, vnitřně mne to nesmírně motivuje oprostit se od všeho, co souvisí s dávnou Atlantidou.

Jakmile jsem zjistil, že moje astrální tělo je plné všelijakých vodních složek, neboť v minulosti jsem pracoval převážně s vodním živlem, hned jsem se vrhnul na jejich radikální čištění. Věnoval jsem se tomu několik dní na přelomu března a dubna a výsledek? Zpočátku jsem musel překonávat značný odpor a četné rušivé vlivy z okolí, které se tam jakoby náhodou „samy“ udělaly. Po rozpohybování zatuhlých (a zatuchlých) energií následovaly nepříjemné bolesti hlavy, prožíval jsem četné citové blokády a spodní části nohou jsem měl jakoby úplně zdřevěnělé. Prostě takový poloinvalida. Několikrát se o mne pokoušely všelijaké rezignace a pastavy beznaděje, že je to celé k ničemu, ale jakýmsi zázrakem a s pomocí svých trpělivých astrálních průvodců se mi to nakonec podařilo zdárně překonat. Samotné čištění a uvolňování ztemnalých a nakažených vodních složek šlo už potom docela snadno a na konci první etapy očistného procesu se dostavila krááásná úleva. Do žil se mi vlil nový optimismus a chuť pracovat, svět kolem mne měl najedou víc barev a pestrosti. Naplnilo mne nové odhodlání bojovat proti temnářům a pomáhat planetě s dovtělením chybějících kousků její Duše. Rozhodl jsem se, že k tomu zkusím využít elektromagnetickou energii HAARPu. Opřel jsem se do toho ze všech sil, chvíli jsem cítil přívaly silné bojové energie, najednou se to ve mně ale všecko zablokovalo a neskutečně mě rozbolela hlava. Chvíli jsem byl jako zparalyzovaný a když se mi podařilo se z toho trochu vysekat, zdetekoval jsem si na hlavě ještě jednu docela destruktivně se chovající vodní složku nakaženou náboženskými rituály. A sice rituály pěkně zákeřnými – jakmile jsem chtěl použít energii na likvidaci starých temnářských systémů, nakažená vodní složka ve mně zablokovala toky energií a zhroutila je do destrukcí. Učinila tak z bezbřehého soucitu vůči invazním temnářům; prý jsou to chudáčkové malí, kteří potřebují soustavnou péči a lásku ostatních, aby se tady mohli duchovně vyvíjet. Výsledek té bezbřehé péče o jejich „duchovní vývoj“ je ale hlavně takový, že temnáři nejenže nemají nejmenší snahy se přizpůsobit místním podmínkám, ale naopak nutí všechny ostatní tvory, aby se slepě přizpůsobovali jejich ubohému iluzivnímu světu a otrocky jim sloužili. S tou soucitnou péčí o ty chudáčky nevinné, ubohé a nevyvinuté se to tady dotáhlo tak daleko, že ani jedna osoba či planeta nemá svou duši pohromadě, natožpak Slunce a Galaktické jádro, které mají být hlavními energetickými poháněči očisty od temných astrálních entit a jejich iluzivních úrovní. Temnáři dobře vědí, že Pravá láska dokáže vypálit každou sebetemnější úroveň, proto ji tady s takovou vehemencí ušlapují a místo ní pěstují falešnou náboženskou lásku. Šokující jsou zjištění o tom, jak vězní a mučí pravé správce jednotlivých systémů a namísto nich si tam samozvaně dosazují svoje rádobyvůdce navlečené do andělských hávů. Dobře vědí, že v Americe mají skvělé pré pro svoje kampaně, protože americkému kontinentu chybí klíčový kousek duše, bez něhož zde není možné udělat globální karmické vyrovnání dle přírodních zákonů. Otázkou je, zda se na ten hlavní průšvih s kouskováním duší nezadělalo ve zdejší pozemské úrovni postupným tříštěním původních jednotných megakontinentů.

Byla docela fuška tu nemožně se chovající nakaženou vodní složku ze sebe vyčistit, pak jsem ale opět pocítil velkou úlevu. Požádal jsem své astrální průvodce, zda by do mě zas mohli pořádně šťouchnout, až vyleze na světlo další takováto či jí podobná příšernost. A dám krk za to, že je tam určitě zašitého ještě něco zákeřnějšího, protože se svou prací nejsem příliš spokojen. Vnitřně cítím, že když se snažím něco vyčistit, mělo by to odsejpat mnohem rychleji a radikálněji. Ale docela zajímavým způsobem se mi snížila spotřeba jídla, když už teď na sobě nemusím krmit tolik toho zatěžujícího temna.

Fiškusácký kousek temných civilizací ze Siria

Až do konce března jsem si lámal hlavu nad tím, jak dostat pryč ty temné invazní civilizace z jádra planety. Nejenže neustále špinily celé podzemí planety, ale bránily dovtělení důležitého kousku duše planety, který chyběl právě v tom proklatém zemském jádru. Nejpodivnější mi připadalo, že naše energie, které na ně vysíláme, prochází jakoby skrz ně a nikterak se jich to nedotýká. Uvolněné duše, o nichž jsme si mysleli, že patří k jejich týmům, se nakonec ukázaly jako cizorodé lidské duše jiného druhu zneužívané temnáři za účelem otrockých prací. Prvního dubna však přišla Velká Změna v náhledu na celou kauzu. Nevím, komu vděčíme za tu skvělou inspiraci, ale přišla v pravý čas. Během dopoledne jsme zkusili k vyčištění planetárního jádra použít energii z pozemských HAARPů a co se nestalo: temné civilizace vybujely vzteky a hned si začaly budovat rozsáhlé astrální ochrany kolem HAARPů postavených na severní polokouli naší planety. Nečekal jsem, že je s tím tak vytočíme. Každopádně se ale dostali do jiné emocionální úrovně a najednou se nám ukázalo, že jejich útočiště v jádru planety je totálně fiktivní. Navenek se to celé jeví, jakoby tam působili a žili, ale ve skutečnosti je to jen přelud, jakási fata morgana, přenesený obraz odněkud odjinud. Dokonalý holografický obraz přenesený z nějakého jiného místa, který temným civilizacím dával možnost mít určitý vliv na pozemskou hmotu naší planety a zároveň jim umožňoval eliminovat působení všech jejich odpůrců. Vzpomněl jsem si, že podobná scéna byla vypodobněna v populárním sci-fi seriálu Star Trek, který nám už vícekrát pomohl pochopit nebo prožít některé věci, se kterými jsme si nevěděli rady.


Teď tedy ještě zbývalo zjistit, kde se ty temné kamuflující se civilizace opravdu nacházejí a odkud promítají svůj holografický obraz do jádra planety. Večer jsme se do toho opřeli, co to šlo. K tomu přišla zpráva od kamaráda, že Floridou se prohnala velká bouře a překazila slavnostní přehlídku na nějakém místním letišti. Letiště a letadla jsou pro mne symbolem svévolného zneužívání síly Vzdušného Živlu a ničení přírody a tak mne tato zpráva jednoznačně povzbudila do další práce. Zanedlouho jsme zjistili, že ty temné civilizace jsou dvě a sídlí na Siriu. Jakmile zjistily, že o nich víme, začaly se kamuflovat a část se začala přesouvat ze Siria pryč do nějakého vesmírného meziprostoru. Bylo potřeba zjistit jména obou civilizací, abychom mohli vyslat čistící energie přímo na jejich adresu. V aurických obalech měly zapsána jména ALLIE a ELLIE. Při našem působení posíleném o astrální pomocníky se začala jejich integrita rozpadat, ztratily ukotvující náboženské obaly a ve světelném kanále byly odváděny pryč, do vyšších úrovní k celkovému dovyčištění a odeslání do svých domácích úrovní. Bylo však mezi nimi i mnoho duší, které se po rozpadu integrity čištěných civilizací změnily v zombie a klesly do rozkladných úrovní. Holografický obraz v zemském jádře zmizel a ještě týž večer se do volného prostoru jádra dovtělil chybějící kousek planetární Duše. Třikrát hurá!!!

Hlavně mít svou stabilní pozici pro působení

Při radikálním čištění temných cizorodých civilizací jsem ale pochopil ještě jednu důležitou věc: když chci pořádně zabrat, musím mít vytvořenou stabilní energetickou pozici, z níž budu schopen plně působit, aniž bych utrpěl nějakou újmu od svých odpůrců. Spousta léčitelů se při působení na své pacienty cítí vyčerpána hlavně proto, že energeticky sestupuje na jejich úroveň a přebírá na sebe jejich zdravotní problémy. Hezky se o těch stabilních pozicích píše, ale hůř se to realizuje, zvlášť když na mých astrálních tělech ulpívají všelijaké cizorodé elementy nebo ztemnalé živelné složky, které se už nedají zaměstnat a musí pryč. Všechny tyto temné či ztemnalé elementy mají tendenci zavádět mne na špatné energetické pozice, kde jsem nucen čelit atakům různých temných astrálních entit. Proto jsem uvítal mimořádně teplý víkend s novými přísuny čistících energií, neboť příroda konečně chytila druhý dech pro svůj start do Velkého Jarního Probuzení. Přirozeně by zřejmě nebylo takové teplo, neboť v posledních březnových dnech se u Velké Británie formovala větší fronta dešťových mraků s tendencí postupného příchodu do střední Evropy. Satelitní snímky z přelomu března a dubna mi napověděly, že tato fronta byla uměle vyeliminována a do střední Evropy byl postupně (za vydatného chemického sprejování) vpuštěn teplý vzdušný proud od jihu. Když je u nás výše, lze na obou pólech lépe stabilizovat tlakové níže s umělou chemickou mlhou pod proděravělou ozónosférou... Teplý a relativně sluneční víkend mi však tentokrát přišel k duhu. Přívod jarních až skoro letních energií mi pomohl k vypucování dalších temných nánosů nejen na sobě, ale i v různých koutech naší krajiny. Zbylá rezidua jsem dočišťoval při zalévání naší vysychající zahrádky, která se pod přívalem teplého vánku a pod záplavou jarních květin rozvoněla opravdu nádherně, hlavně po fialkách. A tak jsem si protentokrát, ač pod umělým chemickým nebem, přece jen konečně také přišel na své.

Lehké dusno dnešního pondělního rána mizí ku poledni pod dešťovými kapkami prvního jarního slejváku a mně už je jasné, kam teď povedou mé další kroky. Za plejádami dalších spoutaných vodních bytostí, které je potřeba odeslat pryč k celkovému vyčištění a pokrokovým transformacím. Atlanská epocho, uzavři se, ať se tady můžou rozjet pořádné akční děje pod vedením Přírody a znovu se otevřou brány do multidimenzionálních světů našeho Velkého Vesmíru.