Návod, jak odebírat vzorky pro laboratorní rozbory

Dobrý den, Orgonete, dovoluji si poslat rámcový a stručný návod, jak postupovat při zadání chem. rozboru.
Snad zdárně poslouží.
Zdraví Vás V.

Rozbory:

Zadejte do vyhledávače: Ekologické laboratoře nebo Rozbory vody nebo Rozbory půdy. Osobně jsem obeslal dotazem asi 12 laborek. Některé neodpověděly, některé nemohly potřebné rozbory provést. Vždy je potřeba zadávat  KONKRÉTNÍ  požadavky, o co nepožádáte (a ve finále nezaplatíte), to laboratoře dělat nebudou. 

Žádná laborka mne s ničím neposlala do háje, je však nutné se s ní konkrétně domluvit. Proto by ode mne bylo velice nezdvořilé, kdybych některou upřednostňoval. 

Zároveň je naprosto zbytečné a nevhodné zatěžovat laborky našimi (byť mnohdy správnými) názory, podezřeními a úvahami, které v podstatě pro svoji práci nepotřebují.

Názvu EKOLOGICKÉ není potřeba se obávat, tyto laborky mají špičkové vybavení a akreditace. Ostatně vzorky posíláme z našeho okolí, amatérsky a nechceme po nikom nepatřičné závěry. V případě plánovaného trestního oznámení na neznámého znečišťovatele životního prostředí by asi bylo vhodnější požádat laboratoř o odběr oprávněným a pověřeným pracovníkem.

Vzorky:

Půda ze zahrádky - nabrat do plast. sáčku (lépe do více) nebo plast. nádobky, stačí 10-20 dkg.

Analýzu lze provést   -na organické látky(potřebné pro zemědělce)

                                -na kovy nebo celkově na minerální látky

                                -na plísně, bakterie, houby,  spóry.

Voda srážková - někde postačí 500ml plastová lahev od neochucené minerálky, někde požadují 1,5l.  Zde se neporovnávají hygienické normy a limity. Analýza opět na organické a neorganické složky, plísně, spóry atd, popř. pouze vyjmenovat např. F,Ba,S,Al,Sr,I,Mo,Co,Cd,Pb,Hg,Ni aj. Je dobré preventivně uvést, že se prvky mohou vyskytovat ve sloučeninách (popř radionuklidech a izotopech - i když tady nevím,kolik by to stálo, asi „pecen“,nezkoušel jsem to, podle prastarého, avšak funkčního GM je radioaktivní pozadí zvýšené min.3x).

Voda pitná - požadavky stejné. Tady by mělo od laborky přijít i porovnání s limitními hodnotami. Při zadání rozboru na kovové částice budou výsledky velice zajímavé. Vodu (pitnou) je dobré odčerpat nejlépe z nerezového zásobníku v množství asi 30-50 l (výborné jsou průhledné plastové barely) a nechat odstát min.10 dní. Usazená žlutá břečka s černým kalem je opravdu to, co se hromadí i v nás.

Depozitní sběr - plastové vědro, čisté. Musí být známá plocha na horním (největším) okraji. Do vědra dát asi 1l čisté vody (ta je tady proto, že udrží i malé částice svým povrchovým napětím, na výsledek vliv nemá) a vědro nechat na volném prostranství - den,týden,měsíc. Podle toho lze vypočítat množství spadu tzv.“polétavého prachu" (už víme,co to je,že?) na m2. NO, CO, saze, křemelina a podobné“zásadní“ složky lze úplně vynechat. Opět je důležitý magnet a úvaha o zadání na analýzu. Zatím je to nejprůkaznější způsob, opět,pokud by se mělo jednat o zásadní podklad pro možný budoucí spor, je dobré si připlatit a požádat o oficiální odběr.

Odesílání - Většina laboratoří přijímá vzorky poštou, opět je to potřebné domluvit.

Laboratoře většinou požadují zálohovou platbu předem. Jde o naprosto běžné opatření.

Nechtějte po pracovnících laboratoří žádné závěry. Požadujte pouze konkrétní výsledky na základě konkrétních požadavků, vystavené protokoly mnohdy slouží jako důkazní materiál. Nepodložené závěry nemohou do protokolu uvést.

Ještě mi to nedá okolo slavného CO2.

Několik desítek let se, kromě jiného, věnuji rostlinám. Tento plyn je ZÁSADNÍ  pro jejich růst a zdárný vývoj kromě teploty, složení vody a slunečního záření. Současná vegetace by „vydržela“ 2,5x vyšší obsah CO2 než je dnes s tím, že by se, kromě jiného, zvýšily i výnosy kulturních plodin.

Všechno je jinak.

• Mění se sluneční spektrum - jsou odstíněny některé složky.
• V půdě i ve vodě se objevují sloučeniny a látky bránící růstu, distribuci vody a obnově přirozeného koloběhu látek v přírodě, zabíjející přirozené mikroorganismy a bakterie.
• Celé podnebí a ovzduší je uměle podchlazováno, rostliny degenerují, nemohou využít zmiňovaný CO2, umírají.

Myslím si, že celá taškařice je kvůli brutálně poškozené vrstvě ozónu. Napovídají tomu  loni a letos popálené listy rostlin (i ve sklenících), totálně špinavá a nepoužitelná dešťová voda, již „kvetoucí“ rybníky (ovšem řasy jsou červené,červenohnědé), stále přítomné lesklé kovové částice kdekoliv.

Bohužel, vše se podepisuje i na našem zdraví. Na intoxikaci těžkými kovy a hliníkem bohužel nepomohou žádné „pilule“.

Hodně zdaru při rozborech,bude zajímavé je porovnat.

V.