Hypnotická paralýza ve spánku

Díky čtenářce za příspěvek navazující na http://orgo-net.blogspot.cz/2012/12/osvobodte-se-od-ovladani-mysli.html a http://orgo-net.blogspot.cz/2012/12/osvobodte-se-od-ovladani-mysli-1.html.

Ahoj Orgonete a ostatní,

Chtěla bych reagovat na poslední příspěvek ohledně ovládání mysli a nedávnou příhodu čtenáře s temnou bytostí. To, co pospal, se mi děje už od dětství, zhruba kam sahá má paměť. Tyto příhody telepatického spoutání eskalovaly když mi bylo zhruba 16 let (teď je mi 31). V útlém dětství si dokonce pamatuji na nade mnou sklánějící se postavu v neonových obrysech s nějakým „batohem“ na zádech, která se dotkla mého pupíku (solar plexu), přičemž jsem začala neutišitelně křičet. Matka, která spala vedle, mi to samozřejmě nevěřila; teda interpretovala to jako zlý sen. To byl v mém životě zlom,kdy jsem pochopila, že jsem tu na něco sama (tehdy jsem ale nechápala, na co a proč se tak cítím).

Nicméně ta hlavní spoutání ve spánku nastala kolem 16tého roku, kdy ke mně opětovně přicházela tatáž bytost, tmavě šedá, hustá, s jakousi kapucí a z pod jejíhož tlaku jsem nebyla schopna se vymanit. Dokonce se i stalo, že se mnou měla pohlavní styk (podotýkám, že ve spánku, kdy jsem se nemohla hýbat, myslím, že se tomu říká inkubus a je to teda opravdu humus a nikomu bych to nepřála zažít). Vždy to probíhalo tak, že přišel hodně silný tlak odkudsi shora a zatlačil mne do postele, pak jakoby se tato energie této bytosti snažila vstoupit do mého těla, vždy jsem se začala bránit a chtěla jsem se probudit, mozek pracoval naplno – slyšela jsem budíka, sousedy, auta venku – ale oživující síla, která by tělo probudila a oči otevřela se nemohla vrátit, trvalo to (dle mého chápání v onom stavu) strašně dlouho a když se to nakonec podařilo, probudila jsem se se silně tlukoucím srdcem a zpocená a přestože jsem byla hodně vyčerpaná, držela jsem se, abych znovu neusla. Dokonce jsem měla asi roční období, kdy jsem se bála chodit spát. Nevěděla jsem, komu to mám říct. Když přemýšlím, co bylo významné v té době v mém životě, a co mohlo tyto energie přilákat, tak zřejmě to, že jsem každý den meditovala a cvičila jogu, přešla jsem na veganství a začala číst Sokrata a knihy o šamanismu. Nevím, zda následkem těchto nočních návštěv bylo to, že jsem po roce tohoto hypnotického utrpení začala kouřit, pít alkohol, chodit za školu a přestala jsem se zajímat, stala jsem se na dva roky jakýmsi tupým konzumentem, který nechápal, co se s ním stalo. Jediné, co jsem věděla, bylo, že se něco stalo a že chci zpátky tu radost a slast života před tím. Relevantní je zřejmě i to, že jsem v té době (ach Bože) podstoupila očkování proti (nebo spíše na) klíšťovou encefalitidu, po kterém se mi zhoršil zrak a začaly srdeční arytmie. Entita se po roce působení tedy vytratila a já na to časem „zapomněla“.

Ale podobné zážitky se opěr vrátily, když mi bylo kolem 25 a začala jsem se cíleně detoxikovat, přešla jsem na makrobiotiku a začala jsem se opět hodně zajímat, cvičit a meditovat. Nicméně už nepřicházela bytost, už to byly jen čistě hypnotické útoky ve spánku s paralýzou. Společným prvkem tam bylo téměř vždy, že opět přišel silný tlak seshora, jakoby se vše zastavilo a nefungovala gravitace, nade mnou se objevila obrovská loď a já jsem jen zespodu viděla její spodek se spoustou nějakých částic (otvorů, spor, světýlek, součástek – nevím) a vždy jsem cítěla, že ta paralýza vychází z této lodi. Moje obrana už ale byla značně silnější než v 16ti a návrat do těla byl rychlejší, byť stále problematický. Několikrát mne napadlo, že pokud se to stane znovu, zkusím se nebránit, ale vyjdu s otevřeným srdcem vstříc; nicméně toto rozhodnutí se nikdy zatím nevyplnilo, neboť vždy z nějakého důvodu bylo prioritou postarat se o tělo a navrátit se. Takže nevím, zda je to ochrana proti mému rozhodnutí, které možná není bezpečné nebo ještě stále nedostatek dostatečného pochopení a přijetí těchto energií. Poslední takový útok se mi stal někdy pře rokem. Když se na to dívám zpětně, tak pokud je pravda, že je toto prováděno cíleně, tak mne tyto entity dokázali odklonit z cesty na nějakých 10 let…

Dlouho jsem si myslela, že jsem sama s těmito zkušenostmi a teď vidím, že se to děje i druhým. Ráda si přečtu vaše názory nebo další zkušenosti.