Příběh vašeho zotročení

Pro nové čtenáře znovu uvádím starý působivý článek.
Je to přepis anglického videa, které mám otitulkované na overstreamu, původní adresa http://www.overstream.net/view.php?oid=nrnnaaaim1u1, ale už to nehraje a nemohu se k němu ani dostat. Pokud se tam přece dostanu, přendám ho i s titulky na youtube.


Video v angličtině:
http://www.youtube.com/watch?v=Xbp6umQT58A


Text poprvé publikován zde:
http://orgo-net.blogspot.cz/2012/04/pribeh-vaseho-zotroceni.html

P. S. Díky za odkaz, ušlo mi, že to na youtube vyvěsil zdravaplaneta (:-)))
http://youtu.be/MLqFYPMNBtY

Příběh vašeho zotročení

Překlad: OrgoNet

Zde je příběh vašeho zotročení. Jak k němu došlo? A jak se konečně můžete stát svobodnými?

Jako všechna zvířata, i lidské bytosti chtějí vládnout a využívat zdrojů kolem sebe. Nejprve jsme ponejvíce lovili zvěř a ryby, a pak se stalo našim myslím něco magického a hrozného. Jako jediní ze zvířat jsme se začali bát smrti a budoucnosti. A to byl začátek naší velké tragédie a velkých možností.

Víte, když se začnete bát smrti, zranění a vězení, pak se stanete ovladatelnými. A tím se stanete cennými. Tak cennými jako žádný jiný zdroj. Největším zdrojem, který mohou lidské bytosti ovládat. Nejcennější není přírodní bohatství, nástroje, zvířata nebo půda, ale ostatní lidské bytosti.

Zvířata můžete vyděsit pro tuto chvíli, protože se bojí bolesti, ale nemůžete jim hrozit ztrátou svobody, mučením nebo vězněním v budoucnosti, protože zvířata mají velmi malý smysl pro zítřek. Nemůžete vyhrožovat krávě mučením a smrtí, nemůžete strašit strom, aby vydal více ovoce, nebo mučit pole, aby dalo více obilí. Strašením slepic nezískáte více vajec. Ale můžete vyhrožováním donutit člověka, aby vám dal svoje vejce.

Toto farmaření na lidech je nejlukrativnějším a nejdestruktivnějším zaměstnáním v historii.

A v současnosti dosahuje vrcholu své destruktivity. Lidskou společnost nelze racionálně pochopit, dokud ji neuvidíme takovou, jaká je. Je to série farem, kde lidští farmáři vlastní lidský dobytek.

Někteří lidé tomu nevěří, protože vláda jim poskytuje zdravotní péči, vzdělání a silnice,

a tak si představují, že zde funguje nějaké dobro. Nic není vzdálenější realitě. Farmáři poskytují svému dobytku zdravotní péči, vodu a výcvik.

Někteří lidé tomu nevěří, protože máme některé svobody, a představují si, že vlády chrání naši svobodu. Farmáři vysazují své  plodiny v určité vzdálenosti od sebe, aby zvýšili své zisky. Když umožní svým zvířatům větší prostor a pole, budou jim produkovat více masa a mléka. Ve vaší zemi vám váš hlavní farmář zaručuje určité svobody, ne proto, že má starost o vaši svobodu, ale protože chce zvýšit své zisky. Už začínáte chápat podstatu klece, v níž jste se narodili?

Jsou čtyři hlavní způsoby farmaření na lidech.

1) Přímé otroctví: První způsob ve starém Egyptě bylo brutální donucování lidí k práci. Lidská těla byla ovládána, ale produktivita lidské mysli byla mimo dosah biče a vypálené cejchy. Otroci zůstali vysoce neproduktivní a bylo třeba ovládat obrovské zdroje.

2) Římské otroctví: Druhou tváří otrokářství byl římský model. Tam měli otroci dáno několik možnosti získání svobody, což podporovalo jejich kreativitu a zvyšovalo produktivitu. To znamenalo nárůst bohatství Říma a také daní pro římskou vládu. A s tímto dodatečným bohatství se Řím stal impériem. Po zničení ekonomického bohatství, které stálo za jeho mocí, Řím padl. Věřím, že vám to nezní úplně cize.

3) Nevolnictví: Po pádu Říma vznikl přechodný model vlastnictví dobytka a zdanění. Rolníci, místo aby byli přímo vlastněni, obdělávali půdu samostatně a platili daně jejím vlastníkům. Tento model ale znamenal velké rozdrobení produktivní půdy a zanikl  během hnutí zvaného Ohrazování, kdy bylo vlastnictví půdy konsolidováno. Stovky tisíc rolníků byly vyhnány z půdy, na níž pracovali jejich předkové, protože vznikly nové technologie farmaření s méně lidmi. Zvýšená produktivita v pozdním středověku umožnila vyrobit potraviny pro města a velkoměsta, i nový model vlastnění lidí. To způsobilo příliv rolníků do měst.

4) Demokratický model: Rozvíjejícímu se průmyslu se stala dostupnou obrovská zásoba levného lidského kapitálu, a vládnoucí třída lidských zdrojů si uvědomila možnost získat více peněz tím, že nechají svůj dobytek zvolit si svá zaměstnání. V demokratickém modelu bylo přímé vlastnictví otroků nahrazeno modelem mafie. Ve skutečnosti podniky vlastní mafie, která jednou měsíčně vybírá daň, kterou krade vlastníkům podniků. Vy si nyní můžete zvolit sami své zaměstnání, což zvyšuje vaši produktivitu. A tak i daně, které můžete platit svým pánům.

Úryvek z filmu: Děti, v životě máte mnoho voleb, ale velmi rychle vám uteče. Když je vám -náct, můžete dělat všechno, a taky to. děláte. Ve 20 a 30 vyděláváte peníze, máte rodinu. Po 40 vám roste břicho a brada, muzika se vám zdá hlučná, a vaše kamarádka se stane babičkou. Po 50 máte malou operaci, po 60 máte velkou operaci. Hudba je pořád hlučná, ale už ji neslyšíte. Po 70 čekáte, kdy přijedou vaše děti, po 80 máte mrtvici, a když už to nemůžete vydržet, voláte maminku. Nějaké dotazy?

Vašich pár svobod je chráněno, protože jsou výnosné pro vaše vlastníky. Velkým problémem demokratického modelu je, že  zvyšování svobod ohrožuje farmáře. Zpočátku vládnoucí třída profituje z relativně mála svobod, ale když si jejich dobytek více zvykne na své svobody, a na rostoucí bohatství, začnou se ptát, proč vůbec potřebují vládce.

No, však nikdo neříká, že farmaření je snadné!

Udržet dobytek platící daně pod kontrolou vládnoucí třídy je třífázový proces.

1) První krok je indoktrinace mládeže skrze vládnutí zvané vzdělání. Jak  bohatství demokratických zemí roste,  je vzdělání přizpůsobováno, aby byly pod kontrolou mysli i duše dobytka.

2) Druhým krokem je vzájemně proti sobě poštvat občany vytvořením závislého dobytka.

Je velmi obtížné ovládat lidi přímo, silou, a může to být dokonce kontraproduktivní, jak je vidět v Severní Koreji. Chov lidí v přímém zajetí není snadný. Je třeba, aby si mysleli, že jsou svobodní. Pak budou vyrábět pro své farmáře mnohem více.

3) Nejlepší způsob, jak udržet jejich iluzi svobody, je vzít některé z dobytka na výplatní listinu farmáře. Tyto krávy se stanou závislými na existujícím stavu, a budou útočit na ostatní krávy, které budou poukazovat na pokrytectví, násilí a nemorálnost vlastnění lidí.

Komentář hlasatele krimizpráv:
Podezřelý je tváří k zemi, policista nad jeho hlavou, druhý za zády, další policista stojí poblíž. Krátká bitka. Pak policista vstane, vytáhne zbraň a střelí. (Policista zastřelil ležící bezbrannou oběť ranou do hlavy.)

Svoboda je otroctví a otroctví je svoboda. Když přimějete krávy, aby na sebe útočily, každá se přizpůsobí této situaci, a pak je nemusíte tolik ovládat přímo. Tyto krávy se stanou závislými na štědrosti svého farmáře, a budou se zuřivě stavět proti jakémukoli zpochybnění vlastnictví dobytka. Intelektuální a umělecké třídy vždy závislé na farmářích řeknou, že žádáte-li svobodu od farmářů, poškozujete své kravské kolegyně. Dobytek je takto držen v uzavření, tím, že se posune odpovědnost za násilí na ty, kteří žádají skutečnou svobodu.

Je mnoho způsobů,  jak vytvářet nepřetržité vnější hrozby, aby vyděšený dobytek žádal farmáře o ochranu.

Tento systém farmaření na lidech se nyní blíží ke konci. Obrovské tragédie moderních západních ekonomických systémů nevznikly navzdory našim ekonomickým svobodám, ale kvůli nim.

Masový nárůst ekonomického bohatství v 18. století byl důsledkem ekonomických svobod.

A tento nárůst bohatství živil bohatství a moc státu. Kdykoli se dobytek stane exponenciálně produktivnějším, dojde i k exponenciálnímu nárůstu farmářů a na nich závislých. Růst státu je vždy v poměru k postupu ekonomických svobod. Ekonomické svobody vytvářejí bohatství, a to přitahuje více zlodějů a politických parazitů, jejichž chamtivost pak zničí ekonomické svobody.

Jinými slovy, svoboda vytváří metastáze rakoviny státu. Vláda, která začíná jako nejmenší, se vždy nakonec stane největší. Proto nemůže být žádná schůdná a trvale udržitelná alternativa ke skutečně svobodné a mírové společnosti. Společnosti bez politických vládců, bez vlastnění lidí, bez násilí daní a etatismu.

Být skutečně svobodní, to je velmi snadné i velmi těžké. Vyhýbáme se pohledu na naše zotročení, protože je tak bolestné ho vidět přímo. Pořád tančíme kolem neustálých násilností umírajícího systému, protože se bojíme útoků od našich dobytčích kolegů.

Ale mohou nás držet  pouze v těch klecích, které odmítáme vidět.

Probuďte se, abyste uviděli tu farmu a mohli ji opustit.