13. března 2011

Důležitý dodatek ke zkoumání magnetických částic

Dobrý večer, Orgonete.
Nemáte přihlášku do klubu paranoiků? Ucpal se odpad v kuchyni. Stane se. Po rozebrání byl v potrubí špunt z notoricky známých částic, obalených tukem. Co dodat..... ("Ještě je mám schované").
Debatované vzorky pocházejí ze dvorka R.D. na Třeboňsku, chráněného ze S.J.Z. budovami, sousedící se silnicí. Bylo povrchově sebráno 200 gramů zeminy, z ní získáno 7.5 g magnet. částic - 3,75%.
Vliv provozu - ano, ale:
Na 1000 gramů magnet. částic by bylo potřeba 26.6 kg zeminy !!!!
Z 1 tuny zeminy by se dalo "získat" :
0,5 kg Al
6,0 kg Fe
7.5g Ni
31,5 g Mn
5 g Pb
Vše v podobě vzduchem poletujících částic, z nichž ty nejmenší procházejí vzduchovými filtry aut, filtry čističek vody a vzduchu.
Je to sice částečně teoretické, přesto děsivé. Stačí si najít závětrné místo a mít úplně vysušenou zem na prach. Najdete i v CHKO,  2 km od silnice.
Neodymový magnet, který unese 3,5 kg, mají Vietnamci za padesátku.
Neodpustím si postavení vedle sebe dvou naprosto odlišných veličin, depositních limitů (kam by se mohlo s velikou opatrností zařadit výše uvedené) a imisní limity. Ty jsou např. pro Pb -  0.5 mikrogramu v m3 za  ROK  a  u Ni dokonce 0,02 mikrogramu v m3 za  ROK !!!
Předpokládám, že první pořádný lijavec částice přemístí do čističek, nádrží a vodních zdrojů. Takže inspirace pro hledání. Pokud jsem se někde "utnul", opravte mne, prosím.
Nakonec bych chtěl moc poděkovat panu Kopeckému za perfektní překlady v mnoha oborech.
V.

10 komentářů:

  1. Hezký výsledek, ale vzhledem k místu a metodice odběru naprosto neprůkazný (to vám k tomu odepíše jakýkoliv sttní orgán, za kterým s tím teď půjdete). Mimochodem kde bylo psáno, že to pochází z 200 gramů "výchozí suroviny"?

    Pokud chcete s něčím operovat trošku vážněji, tak doporučuji především uvést přesně souřadnice a čas odběru, a odběr vzorku provést tak, aby byl co nejméně ovlivněný dalšími podmínkami a dal se pěkně přepočítávat. To jest na nějakém místě vzdáleném od osídlení a komunikací (5 km by bylo ideálních) a v neprůmyslové oblasti natáhnout fólii o ploše 1 m3 a z ní buď odebrat vzorek při dešti nebo na ní nechat sedimetovat prach jeden den a pak ho spláchnout a použít jako vzorek. Pokud tam pak najdete vyšší koncentrace kovů, možná to bude někdo řešit - ale auta ze dřeva nejsou, takže hliníkem a železem u silnice si nikdo hlavu lámat nebude.

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím o víkendu v Blansku ( cca 30km od Brna ) létaly letadla jako šílené. V neděli odpoledne jsem šel uklízet ven před barák a při zametání schodů jsem smetal podivný černý sajrajt. Byl všude na parapatech, oknech, autu souseda, které stojí venku. Když jsem z té hromádky trochu vzal do sáčku a doma k němu přiložil magnet, tak jsme se nestačil divit kolik kovových částeček tam bylo. Po zvážení potvrzuji vše výše uvedené. Ten poměr skutečně zhruba tak nějak vychází jak uvádí autor článku výše.
    Jinak všimněte si když si napustíte vodu z vodovodu, že vždy jsou na dně sklenice 1 nebo 2 drobné černě usazeniny. U nás v Blansku to tak je pokaždé.
    Prostě normální genocida lidstva. Brzo nám nezbude nic jiného než chodit ven s rouškou a vodu filtrovat.
    Ještě že existuje něco takového:
    http://vodni-filtry.heureka.cz/katadyn-vario/

    OdpovědětVymazat
  3. Vzorek byl brán z 200 g výchozí suroviny.Vážil jsem to.Souřadnice jsou nepodstatné.Plošné míry jsou v m2,nikoliv m3.Výsledky nebudou předkládány jako důkaz sttn.orgánu,slouží jako návod a předběžné šetření.Sedimentace prachu na volné ploše by se musela provádět za absolutního bezvětří.Přepočet je uveden.Sběr depozitních limitů probíhá.

    OdpovědětVymazat
  4. Nedalo mi to, a tak jsem taky zkusil hledat magnetický prach. Vzal jsem neodymový magnet a kousek plochého železa jako rukojeť a vydal se hledat do okapu. Na konci okapu jsem našel takový černý sajrajt, tak jsem v něm zašátral s magnetem a hle: černý prach se na magnet ochotně nachytal. Abych se ujistil, že prach je skutečně magnetický, vysypal jsem ten prach na papír a z druhé strany papíru jsem pohyboval magnetem. Prach cestoval za magnetem.
    Ještě pár zeměpisných údajů: Bydlím v rodinném domku v jedné vesnici v Podkrkonoší. K silnici to mám asi 30 metrů. Nezdá se mi pravděpodobné, že za ten magnetický prach může automobilový provoz. Mnohem pravděpodobnější se mi zdálo, že ten prach pochází ze spalin kotle ústředního topení. Šel jsem tedy do kotelny a sebral vzorek prachu, který se také ukázal jako magnetický. Podotýkám, že topím dřevem. Nejsem chemik, ale v dřevěném popelu bych spíš než železo hledal potaš (uhličitan draselný) Zajímalo by mě, co by na to řekli chemici.

    Ladislav Kopecký

    P.S.
    Asi se s magnetem vydám do lesa :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Když to tak vidím, můžeš začít těžit na dvorku barevné kovy. Na tom by se dalo slušně vydělávat. Zlato tam nebylo?
    Ne, teď vážně. U mě na dvorku by se našlo taky hodně míst, kde jsem někdy pracoval s rozbrušovačkou, nebo svářečkou. Kdybych nabral „povrchově“ hlínu, taky bych asi našel kopu železa a dalších kovů.

    OdpovědětVymazat
  6. http://www.badatel.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=295&Itemid=45

    Potom ked sme nakazený tým svinstvom myslite ze by nam tato terapia pomohla ked áno tak to uz my pomaly neostane ani na jedlo sice naťo ked pohltam tolko tablet a vyjdem von a nadychnem sa zhlbka a mozem sa zas najesť tablet ale ci to utiahnem 300€ mesačne tda neviem

    OdpovědětVymazat
  7. Popel z kotle jsem zkoumal také.Cesty,jak se dostaly magnet.částice do popela jsou různé.
    -Přirozený obsah ve dřevě
    -Ošetřování ploch práškovým železem kvůli sanaci půdy.
    -Tonery a barvy z tisku
    -Nálety magnet.prachu na uskladněné dřevo
    -Nasávání vzducu spolu s magnet.částicemi.
    Důležité rozdíly:
    Prach z popela má červenohnědou barvu,po kápnutí pár kapek octa se rozpouští,ve vlhku vykazuje korozi.Nenašel jsem lesklé částečky.
    Prach sejmutý např. z oken zaparkovaného auta je našedlý,podstatně jemnější,obsahuje značné množství lesklých částeček,nereaguje s vlhkostí,neochotně s octem,uchovává si našedlou barvu.
    Ještě doplnění:jediná činnost na dvorku od.r.1999 je chození,sekání trávy a přesazování kytek.
    Pořád mne zaráží množství toho sajrajtu.
    V.

    OdpovědětVymazat
  8. A kam poslatvzorky vody a půdy na analyzu, hlavně hliníku - chmetrails? poradite nekdo - nejaky institut atd? dik

    desmond

    OdpovědětVymazat
  9. Myslím, že nemusíte už nikam nic posílat... voz odkaz... je to hrůzostaršný----43% železa....dělají z nás vodiče.... no...sebralo mě to... a za oplátku mi druhej den lítali nad domem...a to není paranoa...nevěřící partnerka začla věřit na chemtrail...
    http://www.bibliotecapleyades.net/ciencia/ciencia_chemtrails22.htm

    OdpovědětVymazat
  10. Laboratoře lze najít po zadání Rozbory vody nebo Rozbory půdy.Je potřeba přesně stanovit,o jaký rozbor se jedná,např. Srážková voda(neuvádí se limity)-rozbor pevných kovových částic-Fe,Al,Co,Ni,Ba( nebo jiné prvky).Pokud chcete nekovové části-opět napsat.Pokud něco nebudete požadovat konkrétně,laboratoř rozbor neudělá.Vždy je nutné laborku kontaktovat a domluvit se na konkrétním rozboru a možnostech.Ne každá má příslušné vybavení.U vody pitné by měly být přiloženy i limitní(mezní) hodnoty.Laboratoře není dobré zatěžovat dohady a předpoklady,není to pro jejich práci podstatné.Samozřejmě by bylo průkaznější,pokud by odběry vzorku provedli pracovníci laboratoře,není to však podmínkou pro rozbor.Pokud se někomu zadaří,bylo by asi velmi zajímavé porovnat výsledky.
    Pro zajímavost-magnetem jsem "prošmejdil" pytel zeminy na kytky z oblasti Česká Skalice.Nechytlo se na něj vůbec nic!

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.